Předpokládám, že spousta z vás zná ten pocit, kdy se pro něco nadchnete, chcete udělat nějakou změnu v péči o sebe. Chcete třeba začít cvičit, máte chuť začít dělat změny v péči o svoji pleť nebo třeba nějakou změnu v líčení nebo vás třeba už mnohokrát napadlo, že si chcete vytřídit skříň a trošku oživit svůj styl oblékání a cítit se víc žensky a šmrncovně.

A všechny tyhle nápady vám takhle lítají v hlavě, ale jak má přijít k realizaci, tak váš mozek a zdravý rozum začne říkat: „Hele, na to teď nemáš tolik času, nech to na později, teď to asi není úplně ta vhodná doba.“

Pravděpodobně se právě teď nacházíte v jedné fázi procesu učení, tak se nenechte odradit!

V tomto videu vám chci vysvětlit, jak funguje proces učení u nás dospělých a proč je důležité ho chápat, abychom v těch změnách, které chceme do našich životů přinést, tak abychom v nich vytrvaly.

Pokud se na video teď nemůžete podívat, tak si přečtetě jeho text v tomto článku:

Když jsme malé děti, tak se učíme velmi jednoduše, zajímá nás svět, náš mozek nad tím moc nepřemýšlí. Když se nám něco nepovede, tak to zkoušíme znova a znova. Vlastně každý z nás nejdřív ležel a byl malé miminko a než se naučil chodit, tak udělal spoustu kotrmelců a spoustu pádů. Ale pokaždé jsme se prostě zvedli a šli jsme dál.

Ale jak vyrosteme a už jsme dospělí, naše levá mozková hemisféra už má spoustu nápadů a spoustu informací a taky spoustu argumentů. Tak nám to učení jde trošku hůř. A to nejen v oblasti péče o sebe, ale mluvím obecně o tom, jak se učíme jazyky, jak se učíme prostě nové dovednosti.

Je dobré vědět, že proces učení u dospělých má čtyři fáze.

A já vám je dneska představím! Byla bych moc ráda, abyste si při tom, až se budete učit novou věc, až budete chtít udělat další změnu ve svém životě, na ty čtyři fáze vzpomněly, protože vám to usnadní to, jak u změn vytrváte.

*Nevědomá nekompetence*

Tou první fází v procesu učení se je fáze nevědomé nekompetence.

To znamená: nevím, co neumím.

Představte si to tak, že se chcete třeba naučit řídit automobil a jste ve fázi, kdy všechny ostatní kamarádky už třeba mají řidičák a jezdí. Vy si tak pro sebe říkáte: Tak dobře, tak já se to taky naučím, to přece je úplně v pohodě. Vůbec netušíte, co vás čeká. Nevím, co neumím.

*Vědomá nekompetence*

Druhá fáze procesu učení je vědomá nekompetence. Zní to šíleně, ale je to v podstatě stav, kdy už víte, co neumíte. V té autoškole to je stav, kdy se přihlásíte do autoškoly, máte za sebou první nějakou přednášku, už vám otevřeli kapotu auta a ukázali všechny ty čudlíky a páčky a pedály. A taky vám vysvětlili, že je taková velká tlustá bichle, kterou se musíte naučit, protože je tam spousta pravidel o silničním provozu.

To znamená: vím, co neumím.
V téhle fázi si začnete uvědomovat, co všechno nevíte a co všechno se musíte naučit. Už je to vědomá nekompetence.

Tohle je stav, kdy spousta lidí proces učení vzdá. Prostě si řeknou: Já na to nemám! A může to být nejenom v té autoškole, ale třeba v péči o pleť, kdy zjistíte, že musíte zjistit, jakou máte pleť, jak se o ni starat, jaké věci pravidelně dělat.

Tahle fáze je nejsložitější a nejnáročnější na to udržet koncentraci a udržet se v tom, abyste v těch změnách a v tom učení se vytrvala.

*Vědomá kompetence*

A rozhodně stojí za to vytrvat a vydržet v tom procesu učení, protože potom přichází třetí fáze procesu učení, a to už je vědomá kompetence.

Vědomá kompetence znamená, že už ty věci umím, už je začínám dělat, ale musím na to pořád myslet, ještě to není automatika.

To znamená, že už si umím sednout do auta a umím se rozjet, ale musím přemýšlet nad tím, že musím nejdřív zmáčknout spojku, potom přidat plyn, musím zařadit rychlost a všechny tyhle věci si musím v hlavě jak kdyby říkat. Při učení cizích jazyků je to i takové to, když si překládáte v hlavě to, co v tom cizím jazyce slyšíte.

A třeba v péči o pleť jsou to věci, kdy si musíte říkat: Aha, tak teď musím pleť odlíčit, teď ji musím hydratovat, dělám to proto a proto.

Jsou to věci, kdy už tu dovednost máte, ale musíte na ni myslet, musíte u toho přemýšlet a je to ještě poměrně náročné a nejde to úplně hladce a samo.

*Nevědomá kompetence*

Ale můžu vás ujistit, že když vytrváte a budete ty věci dělat, dostanete se do stavu, kterému říkám blažený stav. Je to stav nevědomé kompetence, což znamená, že už jste v tom procesu došly na konec a už jste se tu věc naučily.

Nevědomá kompetence znamená, že už ty věci děláte a už nad nimi nemusíte přemýšlet.

• Už řídíte auto a dokážu u toho poslouchat hudbu.
• Už mluvíte anglicky a vlastně už ani nepřemýšlíte nad tím, že byste si to měla překládat do češtiny.
• Už si svoji pleť čistím samovolně, prostě už nepřemýšlíte, že to máte udělat, už to děláte jako návyk a jako automatiku.

A tento proces zabere čas, neděje se ze dne na den

A tenhle proces samozřejmě nějaký čas zabere. Ve spoustě knih a ve spoustě článků se můžete dozvědět, že vytvořit si nový návyk trvá 21 dnů. Moje zkušenost je taková, že u některých věcí to trvá 21 dnů, ale potom jsou věci, u kterých to trvá déle.

Takže ano, 21 dní je skvělá doba, na druhou stranu je fajn vědět, že jsou činnosti, jako třeba řízení auta, na které potřebujete prostě času víc. A ten proces učení nejenom nějakou dobu zabere. Abyste se dostaly do té fáze, kdy už všechno děláte automaticky, tak to chce praxi, chce to trénink, chce to ty věci dělat.

Takže tímto videem vás chci podpořit, že pokud jste v tom procesu učení, v tom, jak chcete změny v péči o sebe do svého života aplikovat, někde třeba na začátku nebo třeba někde vprostředku, a sem tam vás přepadne den, kdy si říkáte: Hele, nemá to cenu, ještě nevidím výsledky, není to úplně ono, asi na to nemám, asi to na mě nefunguje…

Držím vám palce, ať je pro vás to učení a zavádění změn do vašeho života radostí! A v momentě, kdy se dostanete do fáze, kdy to začne trošku zadrhávat, tak si vzpomeňte, že je to jenom o tom, že jste na určitém schodu v rámci učícího se procesu a že to přejde, že když budete pokračovat po těch schodech nahoru, tak se dostanete do fáze, kdy vám to prostě půjde jako lusknutím prstu a bude vás to bavit.

Věřím, že vám tohle video dodalo odvahu a přineslo inspiraci a přeji, ať je péče o sebe a o vaši krásu jen a jen radostí.

***

Ať se vám po schodech nahoru běhá krásně a lehce a když někdy spadnete dolů, tak ať si neodřete kolena a máte chuť vstát a zkusit to zase znovu!
Míša