Jedna malá vteřina vám může změnit celý život. Často si křehkost našeho bytí na této barevné planetě připomeneme právě v těch momentech, kdy se něco stane. O to víc, když se to nestane vám, ale vašemu dítěti.

Věřím, že se mi čas z paměti vymaže tu velmi detailní vzpomínku na to, jak se od kuchyňského stolu, kde si pěkně pochutnávám na snídani, dívám na našeho devatenáctiměsíčního syna. Běží z terasy směrem dovnitř za mnou, do obývacího pokoje. Běhá tak denně, třeba stokrát. Jenže teď je něco jinak.

Nožička zakopne, bum, bác, padá… skáču, rozlívám čaj, zvedám ho nad sebe a kromě jeho obřího pláče vidím velkou díru v hlavě a proud krve přes jeho obličej.

V tu chvíli jsem na chvíli mimo sebe. Zvládám vytočit záchrannou službu a všemožně se snažím sama sebe uklidnit. Bude to dobrý, musí to být dobrý!

Sanitka, houkačka, příjem na dětské chirurgii a jizva na čele

Dopadlo to naštěstí dobře. Všichni v celém procesu zafungovali skvěle, doktoři a sestry, co nás ošetřovali, byli příjemní a dělali svoji práci dobře. Přesto v tom pro mě jako pro mámu zůstala jedna velká pachuť. Pachuť, o kterou se s vámi chci podělit.

„Tady nejde o vás, maminko!“

Tato věta mi zní v uších ještě teď, když už si Oliver v pohodě zase s úsměvem hraje se svým vozovým parkem na terase a zalívá s tátou naši bylinkovou zahrádku.

Tu větu jsem totiž v celém našem úterním příběhu slyšela rovnou několikrát. V telefonátu, kde jsem přiznávám byla lehce mimo sebe, v sanitce i na příjmu. Několikrát zazněla z úst různých lidí, s různým podtextem.

Jasně, že hlavu měl rozraženou Oliver a mě jako mámě v tu chvíli fyzicky nic nebylo. A bylo nejdůležitější co nejrychleji pomoct tomu malému uzlíčku slz, který jsem ještě v pyžámku celém od krve s nehezky rozraženou dírou na čele držela na svém břiše v manduce.

Zrcadlí vám vaše vnitřní vrtění a neklid

Každá vnímavá máma velmi rychle po narození děťátka pochopí, že váš maličký poklad reaguje a zrcadlí přesně to, co se děje uvnitř vás samotné.

Stačí jeden příklad za všechny. Stačí se podívat na každodenní uspávání. Jako maminka jste s největší pravděpodobností alespoň jednou taky zažila večer, kdy jste se snažila vašeho andílka uspat co nejdřív, protože jste toho měla ještě hodně na práci. Hlavou vám při uspávání běhala spousta myšlenek na to, co ještě musíte udělat, stihnout a dokončit.

A čím víc nad tím přemýšlíte, začínáte být nervózní a neklidná a vaše dítě se čím dál víc vrtí a ne a ne zavřít oči. Čím víc jste neklidná, tím hůř vaše dítě usíná. Čím víc jste nervózní i přes den a nespokojená sama se sebou, tím víc je vaše dítě podrážděné a tím vzniká daleko víc situací, kdy vás může přepadnout ten smutný pocit, jestli tohle dělá dobrá máma.

A co teprve, když vaše dítě poprvé zažívá stres z nepříjemného úrazu a potřebuje, aby se jeho maminka co nejvíc zklidnila?

Nenechte si namluvit, že vy nejste důležitá. O mámu jde přece taky!

Jakkoli ta věta „Tady nejde o vás, maminko!“ nebyla řečena ve zlém, málem mi obrátila žaludek vzhůru nohama. Právě v krizových situacích spojených s dětmi jde právě o maminky.

Právě jako maminka potřebujete myslet na to, že čím víc se budete cítit v pohodě a v klidu, tím líp jakoukoli krizi zvládnete. A nemusí to být zrovna urgentní příjem na dětské chirurgii. I v běžných dnech zažíváte stres, který možná berete už jako normální. Už jste si na něj zvykla, protože možná od narození dítěte slýcháte kolem sebe tu zakletou větu: „Tady ale nejde o vás maminko! Tady jde o dítě…“

Nemůžu s tím souhlasit a proto mám pro vás všechny maminky dneska jeden velký vkaz.

Vy jste nesmírně důležitá, vy na sebe potřebujete myslet!

A hlavně, když prožíváte náročné období. Tak vás chci poprosit, skutečně na sebe myslete. Myslete na to, že právě v období krize a náročných dní potřebujete vašemu tělu a sama sobě dát daleko víc. Dopřát mu nejen to základní, co potřebuje:

• Zdravé a čerstvé jídlo, které vašemu tělu dodá energii.
• Víc vitamínů, ovoce a zeleniny, než obvykle (zvlášť, pokud jako já trpíte ve stresovém období na opary a bolesti kloubů), které podpoří vaši mysl.
• Hodně, opravdu hodně hodně vody a bylinkových čajů pro každou vaši buňku.
• Co nejvíc odpočinku a malých chvilek pro načerpání síly.

7 fungujících radostí pro dočerpání energie, když už vám dochází

Ale navíc se můžete odměnit spoustou dalších drobných, ale o to důležitějších radostí, které vám dodají energii a podpoří vás. Chci se s vámi podělit o to, co mám vyzkoušené a funguje v náročných dnech mně. Věřím, že najdete isnpiraci i pro sebe. (A taky můžete přidat svoji inspiraci do komentářů pod článkem, protože víc maminkovských hlav ví víc.)

Když nevíte, kde vám hlava stojí, hýčkejte se nejvíc, jak to jde. Je to žádoucí!

Vy sama nejlíp víte, co vám udělá radost a přinese klid. Moc bych si přála ve vás podpořit myšlenku, že není špatně – a naopak je to žádoucí – abyste v době, kdy prožíváte něco náročného nebo máte pocit, že nevíte, kde vám hlava stojí, dokázala sama sebe odměnit a opečovat ještě víc, než v běžných dnech.

• Abyste si dokázala s láskou a v klidu dopřát chvilku jen a jen pro sebe.
• Abyste si dala třeba teplou očistnou sprchu a užila si vědomě ten pocit, že každá kapka smývá z vašeho těla starosti.
• Abyste si dopřála pohladit své tělo voňavým tělovým mlékem a abyste si dopřála třeba deset minut s oblíbenou knížkou, bylinkovým čajem a zapálenou svíčkou.
• Abyste si dovolila si bez výčitek poplakat nebo si bez výčitek zakřičet ve sprše, protože víte, že se máte ráda a že se vám uleví.

Když jde o děti, jde hlavně o vás, maminko!

Právě v období, kdy máte pocit, že vás navštívila krize, potřebujete vědomě ještě víc opečovat samy sebe. Vaše mysl i tělo. Protože díky tomu získáte novou energii na to, zvládnou nesnáze ve vašem životě lépe a s větším klidem.

Zvlášť, když se jedná o děti.

Proto říkám: Chcete-li mít spokojené děti, jde tu hlavně o vás, maminko.

Abyste dokázala kolem sebe šířit lásku a spokojenost, musíte se nejdřív milovat vy sama a být spokojená sama se sebou. A to neznamená, že musíte být dokonalá! To znamená jen to, že stačí být si vědoma toho, že v dané situaci dělám to nejlepší, co umím a myslím při tom i na svou pohodu a vnitřní klid. Myslím na své tělo i na svou mysl.

Jenže to není tak lehké v momentě, kdy se tohle začnete učit až při boji. Daleko jednodušší cesta je začít se odměňovat v každodenním životě i ve dnech, kdy nejsou krize, kdy jde všechno skvěle a daří se vám. Protože potom v těch dnech, kdy procházíte údolím, budete daleko lépe vědět, jak na to a co vám udělá skutečně dobře. Nebudete hledat a půjdete na jistotu.

Prosím, maminky, myslete na sebe! A větu: „Tady nejde o vás, maminko!“ si prosím nikdy neberte k srdci.

***

PS: Cítíte, že na ta temná údolí chcete být lépe připravená, nebo právě nějakým údolím procházíte a jde vám to nahoru pomaleji, než byste chtěla? Mám pro vás skvělého pomocníka, kterého si maminky chválí. Seznamte se TADY >>