Po klidných a odpočinkových svátcích se rozkoukávám okolo sebe, zapínám počítač a na telefonu si zase o trochu víc všímám obsahu na sociálních sítích.

Během pár minut pozoruji známé šílenství, na které jsem se před lety vždycky sama nachytala. Dneska už mu neskáču na lep a přelom roku prožívám v nové energii, která je daleko radostnější, klidnější a vědomá.

Ale před lety to tak pohodové na přelomu roku rozhodně nebylo…

Jako bych dala nohy do bloků a nervózně čekala na výstřel. A pak jsem se rozeběhla jako o závod. Sprinty mi v tělocviku nikdy nešly. Vždycky jsem byla spíš na vytrvalostní běhy. Přesto jsem na přelomu roku měla spoustu let dojem, že nastupuji na trať dalšího ročního sprinterského závodu.

Sama sobě se zpětně divím, že jsem až v tolika letech pochopila, že to ani v běžném životě neurvu sprintem a tlakem na výkon.

Ten se o mě pokoušel na přelomu roku vždycky…

Cíle, vize, sny… jak se z toho nezbláznit?

To pro mě byla v posledních letech velká otázka. Našla jsem na ni svoji odpověď, která mi skvěle funguje.

Co dělám jinak než před lety a jakými netradičními kroky začínám nový rok? Co jsem za ty roky změnila a jak mě dříve novoroční šílenství válcovalo?

Šílenství začátku roku ve mně často vyvolávalo úzkostný a nervózní pocit v břiše, kvůli kterému jsem se na začátku roku cítila spíš jako ve svěrací kazajce, než šťastně a odpočatě. Všude slyšíte, jak máte mít velké sny, vize a plány, abyste žily naplno.

Což o to, ty já si umím vizualizovat krásně a kreativita mi v tom rozhodně nikdy nechyběla. Naopak. Moje duše touží po smyslu a dobrodružství, takže jsem si toho vždy plánovala skutečně hodně.

Zároveň se ve mně v ten stejný moment vždy začaly probouzet strachy, které nabíraly na síle v momentě, kdy jsem se pustila do samotného plánování následujícího roku.

Zvládnu to nebo ne?
Bude ten nový rok ten nej?
Splním si všechno, co chci?
Nebudu ze sebe zklamaná?
Dá se to všechno vůbec zvládnout?
Neměla jsem s tím vším začít už včera?

Strachy mě nutily tlačit na výkon a mít dojem, že svoje žití naplno „musím odmakat“

Když si na to i dnes vzpomenu, uvědomím si ten tlak okolo solaru a stažený hrudník.

Jsem vděčná, že jsem sebrala odvahu a dnes začínám rok úplně jinak, než jsem začínala třeba před deseti lety. Dělám jednu zásadní věc, která mi jednoduše mění pohled na všechny cíle a plány ještě dřív, než s nimi začnu. Přinesla mi obrovskou úlevu a větší klid.

Na přelomu roku okolo nás totiž lítají nejrůznější motivační myšlenky, návrhy na novoroční předsevzetí, ve vzduchu je cítit tlak nových cílů, duchaplné citáty o smyslu života a nových 365 šancích, jak žít velkolepěji a šťastněji. Právě teď je totiž prý ta pravá chvíle začít hubnout, žít zdravěji, cvičit, žít víc ekologicky, začít se vzdělávat a z nového roku nepromarnit jediný den, kdy můžeme znovu začít žít naplno.

Strach, že promarním už první dny nového roku, mě nutil skutečně začít hned na 120%.

Věřila jsem, že když budu hodně makat a pracovat, tak to zvládnu a svůj úspěch si zasloužím. (A taky se mi toho hodně povedlo, za posledních deset let jsem jiným člověkem a žiju život, o kterém se mi dříve jen snilo.)

Jenže když tlačíte moc, tak to drhne.

Jakou zásadní věc jsem změnila jako první?

Jeden rok jsem se zastavila. Úplně. Zastavilo mě moje tělo a já neměla energii na nic.

Pamatuji si ten pocit, kdy jsem začala přemýšlet o tom, co pro mě znamená slovní spojení žít svůj život naplno. Co je to moje „naplno“. Protože popravdě – já svůj život skutečně naplno žít chci a nechci svých pár let na této planetě marnit.

Ten rok jsem si konečně do morku kostí uvědomila, že moje „žít naplno“ do té doby znamenalo jen dlouhý seznam přání, úkolů a cílů. Dlouhý to-do list, který jsem prodloužila z týdne na 12 měsíců a dala si na něj spoustu náročných změn, které nebyly jen o hmotné realitě, ale o tom, abych se za ten rok stala novým člověkem, který tyhle sny dokáže žít.

Ale moje naplno přece není seznam cílů! Kde je svoboda, klid, harmonie, krása okamžiku? 

Ten rok pro mě slovo „naplno“ získalo úplně jiný význam, než seznamy cílů a vizí.

Procítila jsem pro sebe skutečný význam tohoto slovního spojení. Pochopila jsem, že je důležité nejen CO, ale hlavně JAK se chci celý rok cítit a KÝM se chci stát.

Nechápejte mě špatně. Mám přelom roku ráda a uvědomuji si, že vize, cíle a plány fungují. I mně spoustu let fungovaly. Ale často právě společně s tlakem a vnitřním pocitem neklidu.

Dnes proto nezačínám u snů, plánů a vizí. Jdu daleko hlouběji.

Zavírám staré, reviduji, rekapituluji, pouštím a dělám prostor. Uvnitř sebe i okolo sebe. Miluji ten závan nové energie a nově začínajícího roku a prostoru, který pro něj vědomě udělám.

Přelom roku je pro mě čas, kdy si intenzivněji uvědomuji plynutí času, pomíjivost věcí a kdy si dovoluji víc přemýšlet nad smyslem celého bytí tady. Začátek roku je pro mě vždy takovým životním zastavením, rozjímáním a vědomým ponořením se do klidu.

Jak vypadal můj přelom roku před lety? Jako když vystřelí z pistole!

Před lety pro mě byl přelom roku obdobím, kdy jsem se pravidelně cítila jak běžec na startu náročného závodu. Druhého ledna nade mnou moje mysl vystřelila ze startovací pistole a já jsem se rozběhla jako blázen směrem k cíli, kam bych mohla napsat „Vhodná ke zhroucení“.

Pracovala jsem jako manažerka a zodpovídala za velké týmy lidí. První pracovní den nového roku jsem sebevědomě na podpadcích nakráčela s nasazeným úsměvem do své kanceláře s prázdným diářem v kabelce. Zapla jsem počítač a během chvilky dokázala slavnostně zaplnit kalendář úkoly, meetingy, povinnostmi (a taky ho zabarvit barvičkami a lepíky).

Pak se sejít s týmem, pronést motivační projev a tvářit se, že jsem plná energie a připravená na další celoroční běh. Plány na výkony call centra jsme měli naplánované už od října, takže nebyl čas ztrácet čas.

Rychle utíkej, není čas ztrácet čas! Ani v péči o sebe nebo v podnikání

O to hůř pro mě (což jsem si v té době samozřejmě neuvědomovala), protože v tomto tempu jsem si dokázala během jednoho odpoledne nalajnovat i soukromý čas, napsat roční plány, vize a nalepit si obrázky a cíle na vision board. Hlavně toho stihnout co nejvíc, aby tento rok stál za to!

Tohle zběsilé tempo se nevyhnulo ani vizím a cílům péči o sebe.

Ano, i já jsem se na začátku roku bláznila a kupovala ve slevách permanentky do fitka, nezapomněla jsem na zdravější jídelníček, vystřihovala jsem fotky, co vše chci mít, psala jsem si na vision board kolik přesně chci vydělat peněz, jaké seberozvojové knihy přečtu, a taky které země si přeji navštívit.

Zaplavila jsem svůj diář úkoly a seznamy konkrétních kroků a začala si znovu na sílu připomínat důležitost pozitivních myšlenek a Zákona přitažlivosti. Péče o sebe byla jen další položkou na nekonečně dlouhém listu přání a snů.

I první roky podnikání jsem plánovala svůj podnikatelský rok v tomto duchu. Po pár letech, kdy jsem skutečně makala jako šroubek, už jsem tohoto stylu plánování a startu roku měla po krk!

Po pár startech „na prd“ vám dojde, že je to celé nesmysl

Nedivím se, že jsem na konci února trpěla výkyvy nálad, propadala bujarým alkoholovým dýchánkům a sváděla svoje frustrace a propad energie na nedostatek slunečního svitu. (A v duchu si připomínala statistiky ze severských zemí, kde je přímá úměra mezi nedostatkem slunečních paprsků a vzrůstajícím počtem sebevražd vědecky prokázána.)

Pokud nejste naivní blázen, po pár takových nepovedených startech vám dojde, že tímto tempem žádný závod nevyhrajete. Že jen plýtváte energií a nikam to nevede.

Jak jsem se na novoroční tlak na cíle a výkon vykašlala

Cítila jsem, že takto už to dál nejde. Že tento styl začátku roku mému „žít naplno“ nesahá ani po kotníky.

Začala jsem si hledat svoji vlastní cestu. Dovolila jsem si ten tlak na výkon uvnitř sebe pustit. Dovolila jsem si dát sama sobě čas a skutečně si sáhnout na začátku roku do hloubky sebe samotné a místo hromady cílů a prázdných frází na papíře se věnovat jen sama sobě bez ohledu na to, jestli to trvá dva dny nebo dva týdny.

Uklízím si nejdřív vědomě uvnitř i okolo sebe a uzavírám předchozí rok

Nejspíš se spoustě z vás bude zdát můj přístup zdlouhavý a možná úsměvný. Ale pro mě poslední roky funguje skvěle, má zázračný efekt na můj vnitřní klid i na rodinnou pohodu.

Na přelomu roku vědomě uklízím.

Nedělám velké vánoční úklidy a nelámu si hlavu s vyleštěným vánočním servisem v předvánočním shonu. Do úklidu se vědomě pouštím v klidu na přelomu nového roku a uklízím na místech, která jsou pro mě v tu chvíli zásadní.

Místo zaplácávání si mysli novými seznamy cílů věnuji nejdřív čas pouštění, třídění, rekapitulování a upřímnému rozhovoru sama se sebou.

Mých 7 důležitých otázek pro novoroční rozhovor sama se sebou

1. Jak se mi skutečně žije v každodennosti?
2. Jak naplno jsem žila v předchozím roce?
3. Jak se cítím, když si jen tak v klidu sednu a podívám se okolo sebe?
4. Co mi chybí a co naopak přebývá?
5. Koho jsem v tomto roce potkávala a proč? A chci to tak i dál?
6. Co jsem tento rok nakoupila a skutečně jsem to potřebovala?
7. Kam jsem investovala svoji pozornost, energii a peníze? Utratila jsem je bez rozmyslu nebo skutečně investovala do sebe a do smysluplných věcí a zážitků?

Nechávám si čas a uklízím si v sobě i okolo sebe.

Netlačím na sebe, vždy přijde přesně to, co má přijít. Vždy se vynoří přesně ty myšlenky, které mě posunují vpřed, které zapadají jako puzzlíky na ta správná místa a které spojují další kus skládačky zvané Můj Život. A nejde jen o nějaké bezduché fantazírování.

Při tomto vnitřním rozhovoru taky vždycky vědomě uklidím několik míst okolo, které mají zásadní vliv na to, jak se jako žena cítím v sobě i v našem novém domě.

4 netradiční kroky, kterými začínám nový rok

#1 Vědomě vytřídím šatník

Rychlé úklidy šatníku dělám v průběhu celého roku, hlavně v momentech, kdy se mění počasí a kdy sezónní věci dávám do dostupných polic a ty, co nepotřebuji, zase o kus výš.

Na přelomu roku dělám revizi větší. Projdu vše od spodního prádla a ponožek, přes věci, které nosím běžně doma, přes šaty až po kabelky. Musím říct, že za poslední roky je toho daleko méně, co vyřazuji, protože můj šatník se za sedm let změnil na slow fashion pohodu, se kterou jsem spokojená. Jednotlivé kousky můžu skvěle kombinovat, materiály drží a barevně se mi vše pořád líbí.

Tu úlevu a pohodu mi potvrdí i spousta žen, které si v mých kurzech prošly proměnou a vrhly se do důkladné revize šatníku. Pamatuji si, jak Blanka v uzavřené facebookové skupině sdílela, že sobě a manželovi v první vlně třízení vyřadila 15 kilo starého oblečení, co dál věnovala na charitu, darovala nebo prodala. A najednou se cítila o tolik lehčí!

I tento rok vás vezmu pod pokličku a nasdílím s vámi osvědčené tipy, jak chytře vytřídit oblečení, abyste vědomě
tvořily stylový a udržitelný šatník, ve kterém se budeš cítit skvěle. Zjistíte na co myslet a jak se díky šatníku cítit sebejistě, nepodlehnout zbytečným nákupům a vědomě tvořit svůj styl.

Přihlaste se do kurzu Šťastný šatník, který vám dám jako dárek zcela zdarma, abyste nastartovaly rok s novou energií. Jestli vás zajímají moje osobní tipy, které mi v třídění šatníku fungují už spousty let, stačí se zdarma registrovat tady >>

#2 Promažu emailovou schránku a obsah na sociálních sítích

Žijeme v době informační a internetové. I já jsem někdy lačná po nových informacích a často během roku zadám svoje emaily na různých stránkách, které mě zaujmou, s vidinou, že si někdy přečtu e-booky, články nebo emaily. Upřímně spoustu z nich nestíhám ani číst, ani otvírat.

Proto na začátku roku věnuji čas tomu, že si projdu nepřečtené maily a záplavu reklamních sdělení. Tam, kde je to oboustranné plýtvání časem a energií, tak mažu a odhlašuji se.

Stejné to mám s lidmi, co sleduji na Instagramu. Projdu účty, které mi už nepřináší inspiraci nebo kde mě už nebaví fotky. Připomenu si vzácnost mého času a pozornosti a chci sledovat jen to, co mi dává smysl, inspiruje mě a přináší hodnotu.

#3 Uklidím koupelnu, kosmetickou taštičku i na pracovním stole

Ne, že bych je neuklízela pravidelně. Na přelomu roku věnuji v koupelně vědomě čas i všem skříňkám, datům spotřeby jednotlivých produktů, vzorečkům, co se ke mně v průběhu roku dostanou jako nevyžádané dárky při nejrůznějších nákupech a nevyužila jsem je na cestování. Zároveň reviduji, jaké produkty používám a co přináší mně, mému tělu a mé pleti. Tak, jak to krok za krokem procházím s ženami v Triádě. Zabere mi to celé jen pár desítek minut.

Díky tomu mám už několik let jasno v tom, do čeho v kosmetice investuji a šetřím dost peněz, energie i přírodu. O tom, jak vám nepořádek v koupelně ubírá na vnitřní pohodě i na kráse jsem vlastně už psala, tak si článek můžete připomenout.

Protože pracuji z domova a v novém domě mám krásnou pracovnu, je pro mě důležité si na začátku roku udělat pořádek i tady. Projít papíry, dokumenty, přečíst si seznamy nápadů a inspirací, které se mi přes rok zrodily v mysli, ale na realizaci nedošlo.

Utřídit si priority a ohlédnout se za tím, jak se mi pro vás celý uplynulý rok tvořilo. Co nového vám udělalo radost, co jste mi napsaly a jak nám spolu bylo. Pro někoho možná zbytečné plýtvání času. Možná by stačilo naplánovat, kolik chci vydělat a bylo by to. Mám to jinak. Tvoření je moje vášeň a ta se nedá do puntíku naplánovat.

#4 Zreviduji svoje pravidelné rituály v péči o sebe

Jestli mi něco pomáhá žít v každodennosti naplno, jsou to rituály a kotvy v péči o sebe. I ty si v mých očích zaslouží úklid a vědomou pozornost. Pamatuji si totiž doby, kdy se i z každodenních rituálů vytratila energie a staly se jen dalším úkolem na mém to-do listu.

A to se pak smysl celé péče o sebe úplně vytrácí. Vytrácí se radost, energie i pocit plnohodnotně prožité chvíle sama se sebou.

Problémem dnešní doby je právě to, že spousta žen ze svých každodenních rituálů neumí získat energii. I já jsem se do této pasti před lety chytla. Rituály se smrskly do automatických činností, které mě v tom shonu vlastně ani nebavily, dělala jsem je ze setrvačnosti a štvalo mě, že jsem necítila výsledky.

Nefungovalo to právě proto, že jsem neuměla využívat skutečný  potenciál toho, co jsem měla na dosah ruky a co mi každý den mohlo často úplně zdarma a velmi rychle zvednout energii, náladu i pocit štěstí. A to je něco, může být jinak a v čem mi dává vědomé zastavení na přelomu roku velký smysl. A i proto mi péče o sebe tak skvěle funguje, mám z ní radost, vidím výsledky a dělám si na ni pravidelně čas.

I proto jsem v minulém roce dala to nejdůležitější k rituálům a kotvám dohromady, abyste si taky mohly svůj systém zrevidovat. Jestli vás to zajímá, omrkněte kurz Kotvy pro krásu a ženskost tady >>

Novoroční uklízení není o stresu a snaze mít to kolem sebe dokonalé.

Je to ponor do sebe a taková moje vnitřní meditace, díky které dostávají moje plány a vize jinou energii a jiné obrysy, než tomu bylo dřív. Jdou z hloubky, z klidu a od srdce. A na takové plány už člověk nepotřebuje začít na začátku roku běžet jako o závod, psát sáhodlouhé seznamy a plýtvat energií.

Nemusíš “makat víc”, abys byla spokojenější!⁣

V jednoduchosti je krása. Co se proto právě s touto jednoduchostí podívat i vaše sny, plány a vize?

Co se podívat na to, co si přejete a o čem v životě tvrdíte, že “byste pro sebe chtěly dělat”, ale co pořád ještě neděláte. (A už po třetí si to chcete psát do svých cílů na další rok a konečně to odmakat?)⁣

Řeknu vám na závěr jedno tajemství, které se vám možná nebude líbit, ale pomůže vám (nejen) na přelomu roku ve vašich snech i plánech a hlavně v tom, aby se vám splnily.

Pokud něco chcete, ale neděláte to, znamená to jediné. ⁣ Nejste ochotné to teď dělat. ⁣I když možná samy sobě tvrdíte opak. V péči o sebe to platí obzvlášť.⁣
⁣
Když jsem si tuhle myšlenku před lety přiznala, staly se tři zásadní věci.⁣

• Nesmírně se mi ulevilo a přiznala jsem si, že fakt nemusím, nechci a nebudu to dělat, i když to ostatní dělají. (A už mě nikdy nepotkáte na hodině aerobiku, kam jsem roky chodila, i když se mi plete pravá a levá).⁣
• Začala jsem si péči o sebe daleko víc a častěji užívat a vnímat ji i tam, kde jsem ji dříve neviděla.⁣
• Přestalo pro mě existovat “měla bych” a buď to dělám, nebo to bez výčitek nedělám, protože nechci. Díky tomu jsem o sebe začala pečovat vědoměji a péče o sebe pro mě není jen úkol na to-do listu, ale čas, který věnuji sama sobě skutečně naplno. Ať je to vaření zdravého jídla, cvičení, sezení u červeného světla, silent walk procházka nebo třídění šatníku.⁣

⁣
Když něco nedělám, není to proto, že “nemám čas”, “protože děti” nebo “mám moc práce”.⁣

Vím, že když něco nedělám, tak někde hluboko sebe to vlastně dělat nechci – z nejrůznějších důvodů: nevidím v tom smysl, nevěřím si, mám strach ze selhání, nevím jak na to… ⁣
⁣
Když si tohle člověk přizná, začnou se dít změny. Protože konečně začnete rozmotávat ten pravý důvod toho, proč se nikam neposunujete.⁣ Všechno jde ve větší lehkosti, klidu a bez tlaku na “makání” a výkon.⁣

A přesně v tomhle uvědomění vám můžou tyhle 4 kroky a 7 otázek při startu roku nesmírně pomoct. Tak na to myslete, až se na vás teď začnou valit vision boardy, sny a cíle na další rok a všechna ta předsevzetí. Co je skutečně to vaše?⁣

Přála bych nám všem, abychom si každý rok dovolily plynout jako řeka, vědět, kde máme břehy a kam směřujeme, zároveň si nechat prostor na to, plány bez výčitek měnit a užívat si každý den.

S láskou a přáním všeho krásného v novém roce
Míša

*****

Chcete přivítat nový rok s novou energií v šatníku?

Pak právě vás zvu do kurzu Šťastný šatník, který ode mě máte na start nového roku ZDARMA.

Přidejte se a objevte zásadní principy třídění šatníku, díky kterým přivítáte nový rok s úžasnou energií ve skříni a s oblečením, ve kterém posílíte svoji ženskost i sebejistotu.

Těším se na všechny z vás, které máte chuť přivítat nový rok s novou energií ve své skříni i stylu!

Registrace ZDARMA na této stránce >>