Bez líčení a podpatků… aneb krása i při šestinedělním maratonu

Možná někdy máte pocit, že je toho už opravdu hodně. Vaše tělo, vaše potřeby, vaše láska sama k sobě zůstaly na začátku běžecké tratě, přitom vy už jste v cíli. Abyste maraton vyhrála, je na čase začít jinak. Krásná můžete být, i když zrovna nemáte náladu na líčení ani na podpatky. Nejdůležitější věc je pořád jenom jedna.

***

Otevřete oči. Víčka máte těžká a nejraději byste se ještě chumlala ve vyhřáté peřině. Venku ještě nevysvitlo slunce a vy vybíháte na trať. Začíná další běh. Další den, který má neuvěřitelnou rychlost. Spousta úkolů před vámi, spousta událostí, které nemůžete ovlivnit. Spousta stresu, obav, shonu. Ale taky sousta nádherných věcí a zážitků, které vás ten den čekají.

Jen je teď při probouzení ještě nevidíte.

Někdy předběhneme nejen soupeře

Možná někdy máte pocit, že je toho už opravdu hodně. A na konci běžeckého závodu s údivem a možná i zklamáním a naštváním zjišťujete, že jste předběhla sama sebe. Vaše tělo, vaše potřeby, vaše láska sama k sobě zůstaly na začátku běžecké tratě, přitom vy už jste v cíli.

Je na čase začít jinak. I když chcete maraton vyhrát.

Každý den je potřeba se učit a připomínat si, že VY, VY, jen a jen VY jste ten člověk, který musí dát prvně lásku a péči sám sobě. Aby vaše tělo i mysl byly spokojené. Aby VY jste byla spokojená. Abyste pro sebe byla stále krásná.

… a proto pište dál, moc vám fandím, určitě otevřete oči i jiným ženám

Posíláte mi nádherné zprávy, emaily, vracíte se ke článkům na blogu a eBooky četlo už téměř 2000 žen. Jsem z toho nadšená a neskutečně vděčná. Moc vám děkuju za podporu.

Z některých zpráv mám ale někdy pocit, že vám někdy připadám neustále upravená, nalíčená a perfektně „vystajlovaná“.

Tak vás dnes chci ujistit, že jsem normální a rozhodně nejsem dokonalá. A že ve dnech, kdy běžím svůj šestinedělní maraton, se make-upu vyhýbám obloukem a chodím doma celý den nenalíčená. Běhám v teplácích a nepřemýšlím nad elegantním outfitem a sladěnými doplňky.

Zažívám dnů bez make-upu daleko víc, než jsem si kdy uměla představit.

Ty z vás, které jste už zkušenými maminkami, mi dáte jistě za pravdu.

Zvládnete porod a jste neskutečně šťastná, když v porodnici při ranní vizitě uslyšíte konečně ortel „maminko, zajistěte si odvoz, jedete domů.“ Byla jsem blahem bez sebe. Přece jen začátek šestinedělí není úplně běžným každodenním zážitkem a nemocniční strava a přístup některých členů personálu vás může zpočátku trochu překvapit.

I mě to překvapilo a proto moje těšení domů nebralo konce.

Poslední den v porodnici jsem si snad každou hodinu představovala, jak se v klidu doma posadíme na sedačku a budeme konečně všichni pohromadě.

Pohromadě jsme záhy byli. Ale na klidné povídání rozhodně nebyl čas…

Poprvé jízda autem, nové prostředí nového velkého domova, spousta nových vjemů, učení se kojení a vlastně všeho na tomto světě stále znamená pro náš malý poklad poměrně velkou nálož.

A tak se první dny doma spíš staly plačícím peklem než poklidným sezením v rodinném kruhu na sedačce.

Život se vám i tatínkovi rázem obrátí vzhůru nohama. Všechno je pro vás i miminko nové, učíte se za pochodu, zjišťujete, co všechno ještě nevíte. Jste neskutečně vděční za milujícího a podporujícího partnera, babičku na telefonu nebo za kamarádky, které vám poradí, jak na prdíky nebo co dělat, když kojení ze začátku nejde úplně jako po másle.

A pak přijdou ty obrovské vlny. Doslova tsunami vděčnosti.

Někdy máte pocit, že ten pláč nikdy neskončí. Z noci se stanou tři hodiny přerušovaného spánku a během dne si nestihnete ani vyčistit zuby. Předpokládám, že každá maminka prožívá návrat z porodnice jinak. U nás to rozhodně byl zvrat o 180 stupňů.

Ale ty chvíle prvopočátečního stresu, nejistoty a obav pak neuvěřitelně vynahradí nádherný úsměv toho malého uzlíčku, který by bez vás na tomto světě nepřežil. Úsměv, kouzelné protáhnutí nebo konečně spokojený spánek. A vy se na něj díváte jako na svatý obrázek a přepadne vás velká vlna vděčnosti a pocit neuvěřitelného štěstí.

V těchto dnech rozhodně nemyslíte na líčení, kabelky nebo podpatky. Přesto se potřebujete cítit krásná, i když běžíte šestinedělní maraton.

Přiznám se, že jsem byla ráda, když jsem si po prvním týdnu zvládla umýt v klidu vlasy… První dny jsem po bytě běhala jen v županu.

A pak tělo začalo volat a hlásit se o slovo. I když nemám teď náladu na make-up, řasenku nebo oční stíny, i při tomto maratonu jsem si uvědomila, že péče o sebe samotnou i v těchto vypjatých, ale přesto nádherných dnech, je prostě nezbytností. Je základem k tomu, cítit se dobře a všechny ty překážky na cestě zvládnout s větší pohodou.

Uvědomila jsem si, že se prostě potřebuji cítit pěkná a upravená.

Proto jsem sama sobě musela připomenout rituály, které mě provázejí už několik let a které teď dostaly trochu na frak. A vrátit se k nim.

Když vyběhnete na trať, myslete taky na SEBE

Vaše tělo se po porodu mění a zažívá neuvěřitelnou hormonální smršť, vaše psychika prochází poměrně náročnou zkouškou. Všechno to dohromady s nedostatkem spánku, nepravidelným jídlem a neustálým přebalováním a kojením může způsobit opravdu velké vyčerpání. Pláč se pak zvládá daleko obtížněji.

Pomohlo mi jediné…

Každý den najít i v tak rušném programu čas pro sebe.

I když se čas strávený v koupelně zkrátil na minimum, mám během dne několik pětiminutovek, které jsem se rozhodla i přes všechnu lásku k našemu malému pokladu věnovat JEN SAMA SOBĚ. Vnímám to jako jednu z nejdůležitějších věcí, které pro sebe nyní jako novopečená maminka MUSÍM udělat.

Každý den si dopřeju osvěžující sprchu a pokožce těla dopřeju pořádnou nálož kvalitního krému. Snažím se v myšlenkách těch pět minut nikam neutíkat a vnímat, jak kapky vody pomalu stékají po pokožce a jak se pokožka pod krémem pěkně zvláčňuje.

I pleť zaslouží pořádně vyčistit a nakrémovat, i když jsem po většinu dne doma. Věřte, je to neuvěřitelně silný lék na vše, co po dobu šestinedělí musíte jako máma společně s vaším pokladem zvládnout.

A i v jakékoli jiné náročné životní situaci může pět minut jen pro vás udělat zázraky.

I v poklusu se cítit pohodlně, barevně a krásně

Styling jsem taky trochu upravila domácímu použití. Rozhodně se doma při tomto maratonu nezabývám ničím jiným, než abych byla oblečená pro danou chvíli maximálně pohodlně.

Perfektním pomocníkem pro zlepšení nálady navození příjemného pocitu jsou ženské barvy a tak se do nich teď oblékám s daleko větší radostí. Barvy vám zvednou náladu a budete se cítit rázem daleko líp. Růžová, červená, fialová…  Všechny podpoří vaši náladu a krásu.

A když už se konečně vydáte mezi lidi?

I na procházku s kočárkem můžete vyrazit, aniž byste trávila moře času líčením. Pokud jste zrovna v maratonském tempu a přesto se venku chcete cítit upraveně, není nic jednoduššího než tři věci:

• Správně ošetřená pleť s krémem, který obsahuje ochranu před slunečním zářením
• Sluneční brýle
• Lesk na rty nebo balzám, který dodá vašim rtům lehce barevný odstín

A ta nejdůležitější věc je pořád jenom jedna

Myslete na sebe a buďte na sebe milá. Mějte se ráda. Usmívejte se na sebe.

A i když zrovna prožíváte jakoukoli životní etapu nebo běžíte jakýkoli maratonský běh vašeho života, mějte sebe samu na prvním místě a dopřejte svému tělu i mysli vědomě čas jen pro ně. Vrátí se vám to!