Dnes vám posílám další příběh mé klientky, která prošla kurzem Magicky ženská. Přečtěte si její slova, která mi napsala pár týdnů po skončení kurzu. Třeba vám pomůžou v rozhodování, jestli si chcete taky dopřát dávku péče o sebe samotnou, o svoji krásu i ženskost.

Kurz skončil před několika týdny a já od té doby stále nosím v hlavě, co napsat o své cestě. Už teď vím, že to není konec mé cesty k sobě samé, ale jen závěr první etapy, odrazový můstek. Kurz si chci projít znovu a dál na sobě pracovat. Možná se přihlásím za rok a projdu ho s další skupinou žen, uvidíme.

Tebe, tvoji práci a kurzy jsem objevila na jaře tohoto roku (2020). Nejdřív jsem si myslela, že bude prima tě sledovat a poslouchat podcasty, koukat na příspěvky a že mi to bude tak stačit.

Zkusila jsem si od tebe potom jeden kurz o tom, jak si na sebe najít čas. V době nouzového stavu, kdy jsem bojovala s tím, že mám doma učit dvě děti (jedno s autismem a lehkou mentální retardací), vařit a starat se o domácnost, byl pro mě kurz takovou malou záchranou.

Najednou jsem dokázala najít pro sebe pár minut a ty využít k tomu, abych si opravdu odpočinula

Rozjela jsem „nohy v kýblu“ a kradla pro sebe minuty. A ono to šlo!

Minul duben a moje 40.narozeniny a já hodně řešila, že se říká, že po 40. se změní tohleto a tamhleto. Bála jsem se, že se jednou probudím nějaká rozbitá. V té době už jsem sem tam narazila na tvoje upozornění, že bude Magicky ženská delší než obvykle. Odolávala jsem, bála se a myslela si, že si kurz nemůžu dovolit.

Potřebovala jsem důvod – investovat do sebe se stále učím. No a narozeniny důvodem byly. Takže jsem si dopřála mimo jiné i tvůj kurz.

Skoro na poslední chvíli jsem se přihlásila a nikdy toho rozhodnutí nebudu litovat!

Vstupovala jsem do kurzu jako celkem šedá myška, nerozhodná, zakomplexovaná, s kritikem pevně usazeným v hlavě. Nicméně hodně flexibilní, nehádavá a přizpůsobivá, protože se bojím odmítat a říkat NE. Kurz jsem se snažila projít v daném čase, splnit úkoly. Někdy to šlo líp, jindy hůř, něco hodně bolelo. Mám splněno tak na 98% a budu se ke kurzu vracet, ale to mi vůbec nevadí, docela se i těším.

Podpora žen ve skupině byla neskutečná.

Zjistila jsem, že jsou i jiné ženy, které jsou nejisté a mají podobné pocity jako já

Co musím ale říct je, že mě neskutečně nakopávala a pomáhala i tvoje podpora, videa, příspěvky, úkoly a komentáře. To mě hnalo dál. Dokázala jsi mě uklidnit, že nemusím mít vše splněno hned, ale ať na to myslím a že je důležité někdy překročit komfortní zónu a jít do akce, zbavit se strachu. A není nic špatného na tom se bát a mít obavy a naopak, co dělat s těmi pocity, jak je překonat. Vždy jsi dokázala poradit, nabídnout řešení, ukázat možnosti. A to mi moc pomáhalo.

Jako nesedli si ze mě lidi z okolí na zadek, když jsem se v červenci vrátila do práce. Manžel neupadl  do mdlob. ALE já myslím, že to vidět je, jen jim to nedochází nebo to neříkají.

A kdyby to vidět nebylo, já to vím a cítím tu změnu!
Já jsem se začala mít ráda!

Tolik lidí mi to říkalo, několikrát jsem zažila překvapení okolí, jak to že to mám takhle a že bych měla to nebo ono, jenže to pořád nějak nešlo. Já se přece nemůžu mít ráda, když mám to a ono a nemám tamto. Postupně díky technikám v kurzu jsem začala tu holku v zrcadle vnímat jinak.

Dokázala jsem umlčet ten kritický hlas v hlavě

Cítím se klidnější a vyrovnanější. Tak nějak si i víc rozumím a chápu svoje pocity a chování líp než předtím. Dokážu si dopřát něco pro radost, udělat si na sebe čas a užít si to bez výčitek. Nejčastěji využívám metodu autíček, abych si utřídila myšlenky, techniky „no a co a nejhorší možný scénář“ dokáží uklidnit moji paniku a nejančit … ono je toho víc a já si na vše teď nevzpomenu.

Spousta věcí mi taky samozřejmě nejde. Být k sobě laskavá a vnímat svoje potřeby, to jsem nikdy moc neuměla a teď se to učím a koukám, že to jde. Je to všechno moc fajn a mě to tak nějak uklidňuje a dává mi to pocit jistoty a vyrovnanosti.

A teď mi došlo, že kecám, že si nikdo nevšiml žádné změny – kamarádka mi vlastně říkala, že si všimla, že se k sobě s manželem jinak chováme, víc mile a něžně a řekla mi, že si myslí, že je to proto, že já jsem se změnila.

Já jsem se nestala ze šedé myšky královnou plesu, zázrak se nekoná.

Jen se z utrápené ženy, matky a manželky stává pomalu vyrovnaná žena

Která se začíná mít ráda a není pro sebe na posledním místě. I ta moje nerozhodnost se změnila, už se totiž se mnou nehádá ten kritik v hlavě nebo se nehádá rozum a cit či jak to říct. Cítím, co bych chtěla, co by mi udělalo dobře, udělalo radost, potěšilo … a už si to nerozmlouvám, nevymlouvám … 

Tento víkend jsme strávili v penzionu, kam jsem už dlouho chtěla a kam mě to hodně táhne ani nevím proč. A já tam dneska ráno stála bosýma nohama v potůčku, procházela se po zahradě bosa v ranní rose a byla jsem tak šťastná. Já nevěděla jestli brečet nebo plakat. To byl příval emocí jako blázen.

Možná proto, že jsem uvnitř věděla, že před rokem, bych jen stála u okna apartmánu, koukala ven a říkala si, že by to bylo fajn, jít se projít bosou nohou po trávě, přidal by se kritik, jak se to nehodí a že jsem bláznivá a jak u toho budu vypadat a co si o mně řeknou ostatní, že bych raději měla nachystat snídani rodině a takhle že to nestihnu a ještě sbalit věci musím.

A dneska jsem se na to všechno vybodla a dopřála si být pár minut prostě šťastná. Bez výčitek.

Bylo to neskutečný, Míšo a všechno to, co teď žiju a jak se spousta věcí pozvolna mění, vše se to děje díky tobě.

Bez tebe by to nebylo, neudálo by se to bez tebe, která jsi mi ukázala cestu, poplácala po zádech a pustila do světa. Jsem to moc vděčná za vše, co děláš a jaká jsi. DĚKUJI. Neskutečně moc, velmi vroucně a intenzivně, to se ani popsat nedá. Díky. 

*****

Ještě teď když tyhle řádky čtu, jsem nesmírně dojatá, pyšná na každou z vás, která jste kurzem prošla a připravena na maximum podpořit každou z vás, které se rozhodnete do kurzu Magicky ženská vstoupit. Přihlášky pro rok 2021 zavírám v pondělí 17.5. Víc informací i přihlášku do kurzu najdete na této stránce >>