Váš rozum bude vždycky křičet, proč právě VY TEĎ NEMŮŽETE

Vsadím se s vámi, o co chcete, že i teď byste s přehledem vymyslela minimálně tři důvody, proč si právě teď nemůžete dovolit v klidu přečíst tento článek až do konce.

• Máte moc práce
• Nemáte klid na čtení
• Musíte něco důležitého dodělat

Chápu, je to v pohodě. Teď vás ale poprosím, dočtěte ho, protože pochopíte, proč je někdy fajn váš rozum poslat na chvíli za dveře. On si totiž vždycky myslí, že to ví všechno nejlíp. Ale často nemá pravdu. A s tím se nechce smířit. Ale když víte, jak na něj, bude vám o poznání líp. Nejen v kráse.

Budu vám vyprávět příběh

Příběh jedné maminky, která se rozhodla dělat něco pro sebe a pro ostatní ženy. A rozhodla se, že překoná sama sebe a zapojí se do nového projektu, který bude pomáhat dalším a dalším ženám. A ona v tomto projektu může ženám ukázat, s čím jim ona umí pomoci. Ale musela proto udělat ještě několik věcí.

Protože ta maminka neřídí auto, tak kromě toho, že bylo potřeba připravit kufr, sbalit roční dítě a další věci, musela dojet do Brna vlakem. A do toho malému princi začaly růst zuby. A kdyby jeden. Rovnou několik stoliček se rozhodlo, že se podívá na svět. A tak se maminka začala ošívat a přemýšlet, co bude dělat. Jet nebo nejet?

V srdci cítila, že si takovou příležitost sdílení nechce nechat ujít, ale jak tak nad tím pořád přemýšlela, začal být pan Rozum hned na koni a sázel tam jednu perlu za druhou…

Jak to potáhneš ten kočár?
Jsou to tři přestupy a čtyři hodiny cesty, to jako s tím celým nákladem dáš?
Co když něco zapomeneš ve vlaku?
Co když bude mít prcek teplotu?

Tou maminkou jsem byla já minulý týden

Jela jsem s Oliverem na natáčení do Brna. A jak naschvál měl několik dní teploty kvůli zubům.

A můj rozum mi začal v hlavě generovat tolik obav, jak to všechno půjde, a vymýšlel tolik překážek, že jsem málem neodjela. Měla jsem strach, jak zvládneme cestu, jestli mi někdo pomůže s kočárem do vlaku, jestli Oliver nebude rušit spolucestující.

„Můžu vám s tím kočárkem pomoct? A budete pomoc potřebovat i v Brně?“ Průvodčí mi vykouzlil úsměv na rtech.

Stačilo dvakrát ANO a moje největší obava byla pryč.

Ale kdybych poslechla svůj rozum a jeho výplody, dost pravděpodobně bych do Brna ani nejela. Ani náhodou bych nenatočila video o tom, proč ženská krása není rozmar.

No řekněte sama, znáte to taky?

Znáte ty momenty, kdy vám vaše ženská intuice našeptává, že tohle by stálo za vyzkoušení, ale vy máte okamžitě několik argumentů „proti“ v záloze. Tak například:

Možná máte odpovědi hned na všechny otázky, možná jen na pár. Jisté je jedno. Náš rozum vždycky bude řvát, proč my něco nemůžeme. Rád si hnije v tom svém teplíčku a nerad z něho leze ven. Znáte to. Sice smrádek, ale teplíčko je fajn.

Proč váš rozum bude vždycky křičet, proč právě vy teď nemůžete?

Jednoduše proto, že nemá rád změny a jakýmkoli způsobem se snaží zabránit všemu, co by pro něj mohlo znamenat (byť jen malé) ohrožení.

Jen fakt, že se bude muset trochu probudit a bude muset udělat věci jinak, ho někdy přivádí k šílenství. Ta představa, že bude muset vybočit ze zaběhnutých stereotypů, je pro něj tak moc vysilující, že se nám všemožně snaží namluvit, že to TO TEDA NE!

A proto si dá radši tu práci a začne nás přesvědčovat a namlouvat nám, proč právě my teď nemůžeme. Proč si něco nemůžeme dovolit, proč to nejde, proč na to nemáme, proč to nezvládneme. A další a další důvody, proč právě my teď nemůžeme.

Bez změn v životě to bohužel není úplně ta správná jízda

Bez změn v životě a bez toho, abychom se snažily život prožít (a ne přežít), se budeme brzo nudit, nebudeme spokojené, bude se nám ztrácet energie. A platí to i v oblasti krásy a ženského vzhledu.

Změny se nedějí samy od sebe a pokud cítíte, že máte chuť na něco nového, něco udělat jinak, tak vzhůru do toho. Máte chuť zkrátit si vlasy nebo se rovnou ostříhat na ježka? Nebo chcete vytřídit šatník a půl skříně máte chuť vyhodit, abyste uvolnila místo a energii pro nové? Ale váš rozum to jaksi blokuje? Říká vám, že to je celý blbost? Že ten nápad nedává smysl?

Někdy je zkrátka potřeba udělat změnu. Udělat krok stranou. Jednat navzdory tomu, co nám náš rozum posílá za myšlenky. Jednat tak, jak to cítíme v srdci, i když je s tím spojena obava nebo strach.

Řeknu vám ještě jeden teplý příklad z mého života. Teprve včera se „dopekl“ a možná to byl i on, co podnítil moji kreativitu, aby mohl vzniknout tento článek.

Když jsem otevřela online kurz Magicky ženská, někde uvnitř v břiše mě lechtala myšlenka, že bych se mohla odvážit udělat svůj historicky první webinář. No, ale jaký strach jsem z toho měla? Můj rozum asi dva dny od spuštění kurzu neustále opakoval:

• Nezvládneš to
• Uděláš si ostudu
• Neumíš mluvit před lidmi
• Nepřeceňuj se

Nechte se vést vaší ženskou intuicí

No další věty není třeba. Zkrátka jsem se bála jak čert kříže. Ale… Odevzdala jsem strachy a nechala se vést svojí ženskou intuicí, která mi napovídala: 

No a co, když se to nepodaří, aspoň sis to zkusila.
Nevadí, chyba je vždycky příležitost k tomu, se něco nového naučit a zdokonalit se.
Změny nás posunují vpřed.

Tak se to ve mně rvalo a já jsem si pořád říkala, že to bude hlavně užitečný a inspirativní povídání pro vás, pro divačy. Ale když jsem do světa spouštěla pozvánku na webinář, měla jsem srdce v kalhotách.

A když jsem v neděli ve 20:30 měla kliknout na to zelené tlačítko s nápisem „Zahájit vysílání“, krve by se ve mně nedořezal. Zvlášť, když jsem věděla, že je přihlášených už 571 žen.

Ale nechtěla jsem vás ochudit o tak inspirativní povídání o ženské kráse. A víte co? Webinář se tak moc povedl!  S mými hosty jsme si povídaly:

• O tom, proč se ženy někdy bojí přiznat, že je krása v jejich životech důležitá
• Mluvily jsme o matkách údernicích
• Dotkly jsme se toho, jak si dopřát péči o sebe bez výčitek i toho, jak se vymanit ze stereotypů v líčení a oblékání.

Zkrátka byl to super virtuální babinec, který jsme si užily všechny. A kdybych dala jen na to, co mi celou dobu říkal můj rozum? Žádné inspirativní povídání by nebylo. Vždyť ten grázlík celou dobu řval jak tur,  že to nezvládnu, že na to nemám a že si udělám ostudu. (Záznam z webináře s názvem Ženská krása není sprosté slovo… ale je to i vaše základní ženská potřeba, si pusťte tady >>)

A tak vás chci poprosit, dejte svému rozumu někdy volno

Třeba v momentech, kdy vám tvrdí, že tohle oblečení vy si nikdy nemůžete zkusit, nebo když vám šeptá, že teď nemáte čas na to, věnovat sobě a péči o vaši krásu deset minut. Nebo pokud váš rozum řve, že vy nikdy, ale skutečně nikdy nemůžete zkusit červenou rtěnku na rtech.

Neposlouchejte ho. On prostě vždycky bude řvát, proč právě vy teď nemůžete. Ale jen vy sama víte, co je v tu chvíli pro vás nejlepší a jestli ho chcete nebo nechcete poslechnout.

Tak se jím nedejte odradit od změn, které ve vašem životě mohou znamenat velké věci.

A jak to máte s rozumem vy? Vzpomenete si, kdy naposledy vám tvrdil něco, co tak úplně nebyl pravda? Napište do komentářů, těším se na ně!