V naší ložnici je ještě tma, když nedobrovolně otevřu oči. Naše patnáctiměsíční malé torpédo se dnes rozhodlo vstávat dřív než slepice. Skáče po mně a je mu úplně jedno, že jsem ještě v polospánkovém kómatu.

Jeho blažený úsměv a pusinky mě ale dneska na nohy nepostaví tak rychle, jako obvykle.

Cítím, že moje tělo dneska hlásí stopku

Svaly mě bolí, vnímám bolest kolen a zatuhlou šíji. Připadám si, jako by mě přejel náklaďák. Je to přetažení, únava, vyčerpanost. Moje tělo je jako těžké závaží. Při pohledu do zrcadla je jasné, že i moje krása volá o pomoc (pupínky na čele mají skutečně skvělou párty, kterou doplňují dva černé kruhy pod očima). Zavřu oči, nadechnu se a na chvíli cítím za víčky horké slzy.

Ještě před pár lety by přesně v tento moment můj mozek okamžitě rozjel ranní tichý trýznivý monolog.

Vypadáš děsně. Jsi fakt hrozná, něco konečně začni dělat, jsi neschopná. Bože, to je život. To bude zase den…

Naštěstí jsem se naučila svoje myšlenky o kráse už před časem slušně zkrotit a dnes mě tento ranní pohled do zrcadla vnitřně nerozloží.

Ale ještě před půl rokem bych se určitě naštvala na tu bolest.  Rozhodla bych se s ní bojovat a přeprat ji. Jsem přece silná holka, něco přece vydržím a rozhýbu to. Nenechám se! A dál bych jela na stodvacet procent.

Dneska ale vědomě reaguji jinak

Podívám se do zrcadla a jen si tiše řeknu: „Já přece vím…“

Dnes jsem totiž dokonce za tu bolest vděčná. Znamená totiž, že moje tělo ke mně mluví. Slyším ho a teď už mu i skvěle rozumím. A tohle jsem rozhodně dřív tak dobře neuměla. Musela jsem se to naučit.

Dnes ráno chápu, že přesně v tento moment se pro moji vnější i vnitřní krásu a spokojenost láme chleba. Dneska je přesně totiž ten den, kdy je potřeba zatáhnout ruční brzdu. Tato zpráva mého těla je skutečně jasně čitelná.

Zase mi dochází souvislosti

A jen tak pro sebe si kroutím hlavou a trochu se pousměju. Už zase…

Když se pro něco nadchnu, jedu na doraz. Vlastně jsem dřív dost natvrdo překračovala hranici, kterou moje tělo považuje za únosnou. Přetáhla jsem se vždycky tak, že posbírat se dohromady dalo nakonec skutečně hodně práce.

Když jsem psala knihu Magicky ženská, paradoxně tehdy moje krása (a s ní i moje tělo) skutečně o pomoc křičela. Vyčerpání, únava, bolest, unavená a nepěkná pleť. Nereagovala jsem. Zpětně se teď vůbec nedivím, že tehdy místo radosti z objednaných skoro 4000 knih přišla spíš deprese. Na radost chyběla energie. Nebylo kde brát. Došly zásoby.

Vlastně čas po vydání mé knihy byl momentem, kdy jsem začala pro své tělo dělat spoustu věcí jinak. S jinou energií a s jiným záměrem.

Pochopila jsem ohromnou moc propojení s moudrostí svého těla

Tehdy ke mně přišla skvělá příležitost. Byla jsem jedna z prvních, která mohla vyzkoušet léčivou moc programu Miluji své tělo úžasné průvodkyně po krajině mysli, Terezy Kramerové. Když jsem programem procházela, uvědomila jsem si, jakou hloubku může žena ve svém těle prožívat.

Do té doby jsem svoje tělo vnímala možná víc jako postavu, jako obal, jako něco, na co ostatní koukají a já vidím v zrcadle. Pečovala jsem o tuto vnější fyzickou schránku své duše, ale nešla jsem dál. Necítila jsem to hluboké propojení s tou ohromnou nekonečnou moudrostí mého těla. Až tento program mi pomohl najít cestu, jak své tělo vnímat jinak.

Jak mu víc rozumět a víc se s ním vědomě propojit?

Naučila jsem se naladit, zpomalit a vnímat, jak ke mně moje tělo promlouvá. Jaké má signály, jak mi dává najevo, co je dobře a co ne. Naučila jsem se víc věřit intuici a začala pozorovat spoustu dalších souvislostí.

Pochopila jsem, že moje tělo už dlouho volá po mé vědomé pozornosti. A to nejen v úpravě stravovacích návyků, ale hlavně v odpočinku. Ne v takovém tom odpočinku „až za chvíli“, ale volá po tom skutečném, tady a teď.

Plně jsem si uvědomila, že moje tělo je to jediné, s čím jsem na tento svět přišla a s čím taky odejdu. A je jenom na mně, jakou péči svému tělu věnuji.

S Terezou se už nějaký ten pátek známe a já jsem nadšená, že mi vstoupila do života.

Nebudu vám lhát. Když jsem ji před dvěma lety potkala virtuálně poprvé a zjistila, že se věnuje meditacím, byla pro mě tak trochu exotické zvířátko. Meditovat jsem totiž v té době neuměla (ona samozřejmě ano). Při slově meditace jsem si tehdy představovala hodiny strávené v pozici lotosového květu v dokonale relaxačně zařízené místnosti nebo třeba na útesu nad oceánem (ona samozřejmě ne).

To možná bylo to, co mě vnitřně popuzovalo. Znáte ten pocit, kdy vám někdo tvrdí, že něco funguje a vy to ještě neumíte? Tak já ten pocit znám. A věřte mi, pokud ho teď máte taky, když čtete tento článek, tak je to přirozené. Ale narovinu.

Rozčilováním a zpochybňováním toho, co vám zatím možná tak dobře nejde, se to nenaučíte a ani se neposunete dopředu.

Dnes jsem vděčná, že mi Tereza ukázala jiný úhel pohledu a mohla jsem díky ní ochutnat, jaké to je si meditace skutečně užít a dopřát si jejich kouzelnou moc. Její řízené meditace jsou jednoduše pro mou duši i mysl balzámem. Když mi jednu z meditací Tereza připravila jako bonus do online programu Magicky ženská, jásala jsem jak malá holka, protože jsem věděla, že ženy v programu dostanou skutečně velkou hodnotu navíc.

I to jsem přece já

Dopřát si a dovolit si poslouchat to, co mi moje tělo říká, je tak moc léčivé. A dovolit si na řeč mého těla reagovat a dělat věci tak, aby bylo spokojené, je doslova slast. Proto dnes ráno vědomě zpomaluji a ruším původní plány a vize.

A vůbec se na své tělo za tu bolest a nedokonalý vzhled v zrcadle nezlobím. I to jsem totiž já. Přijímám dnešní bolest jako nádherný signál naší společné komunikace a spolužití.

Miluješ skutečně svoje tělo?

Vědomá ženská krása s vaším tělem neodmyslitelně souvisí. Tolik žen se často nad svým tělem trápí, nemá ho rádo a nenávidí jeho nedokonalosti. Nepřijímá ho s láskou a už vůbec mu nenaslouchá. Přemýšlela jste někdy nad tím, jak to máte vy? Milujete skutečně svoje tělo a umíte ho poslouchat? Nebo s ním jen tak žijete a každý den mu diktujete, jak s vámi má žít?

Naučte se se svým tělem mluvit trochu jinak. Naučte se ho jinak vnímat a jinak mu naslouchat. I vy si zasloužíte zažít tu pohodu, radost a úlevu, když si vzájemně rozumíte. Díky tomuto porozumění bude váš život spokojenější, vyrovnanější, klidnější a pro vaši krásu i ženskost bude doslova nekonečným palivem.

***

PS: Kdyby ve vás zahořel plamínek zvědavosti, tak tady je odkaz na Terezin program. Stačí kliknout a můžete prozkoumat podrobnosti i reference ostatních žen.