Jak vám papír a tužka spolehlivě vyhladí vrásky

Je jedenáct hodin večer a vedle mě v posteli oddychuje naše milovaná malá a úžasně dokonalá dušička. Ležíme na místě, kde jsem spávala už jako puberťačka. Venku prší a já se usmívám, protože neznám lepší uklidňující hudbu, než kapky deště, které bubnují na střešní okno mého dětského pokoje.

Moc dobře si vzpomínám na momenty, kdy jsem se tu nasupená na celý svět, plná vzteku a naštvání zamčela, vzala tužku a papír a začala psát. Všechno. Co mě rozčílilo, na koho jsem naštvaná, co si o tom všem (ne)myslím. Doslova jsem tu zlobu a vztek vypsala z těla.

Už tehdy jsem věděla, že tužka a papír umí zázraky

A pak?

Pak jsem si sedla na svůj stůl, otevřela střešní okno, škrtla sirkou a prostě jsem to všechno spálila. Nikdy jsem to po sobě nečetla. Stačil mi ten pocit úlevy.

Dnes tu sedím a rozhodně naštvaná nejsem. Naopak, jsem skutečně spokojená.

A přesto beru do ruky propisku. Položím její hrot na papír mého fakt pěkného deníčku a během chvilky přestávám vnímat i ty kapky deště. Ponořím do svých myšlenek.

Ponořte se do svých myšlenek a začněte psát

1. Dnes jsem si užila skvělé ráno a společnou snídani s rodinou na terase u bazénu, i když je začátek října.
2. Prožila jsem úžasnou sobotu ve vinici s přáteli a dopřála své kráse trochu vitamínu B v  podobě skvělého burčáku od mého táty, kterému jsme pomáhali se sbíráním hroznů.
3. Užila jsem si  spoustu smíchu a pohyb na čerstvém vzduchu.
4. Přečetla jsem si skutečně krásný email se sdílením k mojí knize Magicky ženská od nadšené čtenářky Michaely.
5. Ochutnala jsem nejlepší sazenici lesních jahod v životě, byla totiž domácí a dělala ji moji sestra jako domácí dezert k výborné kávě.

Za to všechno jsem dnes VDĚČNÁ.

Za co všechno jste vděčná VY?

Často my ženy máme pocit, že se v našem životě věci nedaří. Jsme na sebe náročné, tvrdé, chceme všechno stíhat.

Vyčítáme si, když na našem seznamu úkolů není večer všechno hotovo, vyčítáme si, když uděláme chybu nebo křičíme na partnera, na děti. Vyčítáme si, když pro svoji krásu neděláme vše, co se má…

Jo, to se zkrátka někdy stane.

Jenže my si mnohdy neřekneme „no a co“, ale trápíme se, mračíme, děláme si vrásky a máme pocit, že jsme my (a často celý náš život) jaksi špatně. Jenže ono to tak vůbec není.

Přehlížíme často tolik maličkostí a tolik věcí, které se nám daří. Bereme je jako samozřejmost a máme pocit, že není za co se chválit. Soustředíme se na to, co se nám nepovedlo a těm dobrým zážitkům v našem životě nepřikládáme důležitost.

A v tom je právě RITUÁL VDĚČNOSTI úžasný. Nedovolí vám uvěřit, že je váš život na nic.

Píšu si svoje vděčnosti už dlouho. Svůj deníček s sebou nosím pořád v kabelce a každý den si najdu čas na svůj malý, ale nesmírně důležitý rituál. Na psaní všeho, za co jsem dnes životu vděčná.

Co mi RITUÁL VDĚČNOSTI přináší?

• Cítím se líp, protože spoustu věcí konkretizuju a uvědomím si, jak skvěle se vlastně mám.
• Umím si líp srovnat věci v hlavě a dokážu si říct, jestli jdu tím směrem, kterým chci.
• Daleko míň se mračím a nedělám si vrásky z věcí, ze kterých nemusím.
• Rozlišuji, které věci ovlivním a co už není moje zodpovědnost.
• Víc se usmívám a úsměv ženám jednoduše sluší.
• Když si zpětně svými vděčnostmi listuju, vidím, kolik zdánlivě malých věcí dělá můj život krásnějším.

Poslední dobou mám pocit, že čím víc toho do deníčku napíšu, tím líp vypadám a cítím se krásnější

Možná vás teď napadlo, že nemáte ani vinohrad, ani sestru a zatím možná ani deníček, takže pro vás psaní vděčností každý den nebude zajímavé. Omyl. Naopak!

Víte, kolik malých úžasných věcí každý den zažíváte? A víte co? Tak často tyto každodenní maličkosti bereme jako takovou samozřejmost, že si jich zkrátka nevšímáme.

# Voňavá miska malin.
# Skvělá snídaně a zelený čaj s jasmínem
# Krásně strávený večer s partnerem nebo odpolední procházka.
# Chvilka jen pro sebe a pro svoji krásu v koupelně
# Deset minut ranního cvičení

Nebylo to tak vždycky

Kdepak. Už od mala jsem se psaní deníčku vyhýbala. Vždycky jsem psala jen na volné papíry a jako deníček jsem zvládla maximálně památník. Už jen ta představa psaní deníčku byla pro mě naprostým trapasem. „Můj milý deníčku, chtěla bych ti říct…“ No to nikdy!

Ale jak moc jsem se pletla. Znáte to, nikdy neříkej nikdy. Za posledních pár let jsem si uvědomila, jak mi právě tohle psaní pomáhá mít otevřené oči a vidět, jaké zdánlivé maličkosti dělají můj život krásným.

Uvědomila jsem si, že mi tužka a papír spolehlivě vyhladí vrásky

Spousta těchto maličkostí se v našich životech objevuje každý den a my je často jen přejdeme a jdeme dál. Není to tak trochu škoda? Co si je začít zaznamenávat?

Psát si tyto drobnosti do deníčku a pojmenovat je, je skvělý rituál, který se časem stane skutečně voňavou koupelí pro vaši krásu i pro duši. Stačí jej otevřít na jakékoli popsané stránce a rázem máte úsměv na rtech. Připomenete si, jak pěkné dny prožíváte a co všechno děláte pro sebe i pro vaše okolí. Nebo vám může posloužit i skvělý pomocník diář.

Deníček vděčnosti jako potrava pro duši a recept na krásu

Jsem přesvědčená o tom, že krása není jen koukání do zrcadla a fintění. Kdepak. Snažím se to křičet do světa a věřím, že se mi to daří.

Aby vaše krása kvetla, je potřeba přidat i další ingredience, které souvisí s vaší vnitřní krásou. Protože když je duše utrápená a v hlavě vám lítá spousta černých myšlenek, ani nádherné šaty a dokonalý make-up smutek ve vašich očích neschová.

Samozřejmě, že červená rtěnka a šmrncovní šaty vám dodají ženskost a budete se cítit víc žensky a elegantně. Ale ta skutečná magie ženské krásy začíná až momentě, když spojíte tu vnitřní krásu s vnější. Když v srdci a duši cítíte vyrovnanost a víte, že si vaši krásu skutečně užíváte naplno.

A k tomu si skutečně uvědomit, jak skvělý život žijete, vám pomůže právě deníček vděčností.

A než tento nápad odsoudíte jako pubertální psaní holčičího deníčku, dovolte mi sdílet i vaše zkušenosti, které jste mi napsaly do komentářů na mé facebookové stránce Magicky ženská. Jsem totiž nesmírně ráda, že nejsem jediná, kdo si tento rituál vděčnosti užívá.

I já si denně píši „Deník vděčnosti“, přivedla mě k tomu před časem kamarádka. Je to úžasný, na kolik krásných věcí, právě i maličkostí, si díky deníčku vděčnosti člověk vzpomene. Jinak včera jsem začala číst Vaší knihu Magicky ženská a hned po prvních stránkách musím říci, že je super. Buďte dál takhle skvělá…

Přesně tak, i při pohledu zpětně do svých zápisků se mi vybaví i věci, na které bych normálně zapomněla. Je to vážně skvělá věc. Doporučuji každému, protože jsme všichni zhýčkaný dnešní moderní dobou a spoustu věcí bereme jako samozřejmost a tímto si člověk opravdu uvědomí, jaké štěstí kolikrát má.
– Šárka

***

Od té doby, co si vedu něco jako „deník vděčnosti“ se ty malé radosti každodenně násobí a přitahuji si do života víc a víc pozitivních věcí 🙂
– Valeas blog

Nechte i vy tužku a papír udělat pro vaši krásu maximum. Nechte je, ať vám vyhladí vrásky. Vždyť si to zasloužíte!

Víc smíchu, pohody a vědomí, že ve vašem životě je tolik krásných momentů. A právě ty malé každodenní radosti dělají náš život krásným.

Tak co vy na to? Zkusíte si věnovat deset minut denně? Nebo už svůj deníček vděčností máte? Napište mi do komentářů, těším se na ně.