Bylo to asi před 3 lety, když jsem ještě měla obličej, dekolt a záda plná boláků a stroupků. Moje okolí si myslelo, že trpím akné. Já věděla, že se jedná o dermatilománii, ale nechtělo se mi to nikomu vysvětlovat.
Jednoho dne mi kamarádka Jája poslala odkaz na Míšin eBook 5 rituálů k dokonalé pleti. To bylo pro mě kromě jiného i potvrzení, že moje „akné“ je očividně viditelné i pod třemi vrstvami make-upu, což byl pro mě šok.
Protože jedním z průvodních příznaků dermatilománie je, stejně jako třeba u anorexie, falešné přesvědčení o tom, že „to“ není vidět. Paradoxní, já vím.
Čekala jsem, že eBook o péči o pleť bude plný klasických kosmetických návodů typu jak zamaskovat kruhy pod očima, které jsem tehdy měla v malíku. Jak mě však překvapil Míšin celostní přístup!
To bylo poprvé, co jsem v souvislosti s ženskou krásou viděla i něco jiného, než líčení! Začala jsem pookřávat a přemýšlet nad tím, co mohu pro svoji vědomou krásu udělat ve svém uspěchaném životním stylu změnit i já.
Po pár měsících se mi dostala do ruky kniha Magicky ženská, kterou jsem tehdy mimochodem obdarovala snad všechny ženy ve svém okolí. Jak moc mi tato nádherná knížka posvítila na můj nejniternější problém, ze kterého pramenilo celé moje zdravotní trápení!
Pochopila jsem konečně podhoubí všech svých psychických i fyzických problémů – nedělala jsem si na sebe čas a nedávala sama sobě pozornost. Byla jsem u vytržení, když jsem se dočetla, že krása není dar zvenčí, ale následek naší vnitřní spokojenosti.
Kolik let já se vnitřně zlobila na všechny krásné ženy, kterým krása podle mého tehdejšího náhledu spadla do klína! Jak já záviděla všem těm spokojeným ženám, ze kterých ženskost přímo odkapávala a byly neuvěřitelně sexy i přesto, že třeba nebyly úplné modelky.
Rozhodla jsem se, že tohle chci taky.
Šlo mi to pomalu, protože mě brzdily tělesné projevy dermatilománie, ale nevzdala jsem to. Chytla jsem se Míši za její podanou ruku a vykročila. Aspoň minutku denně být spokojená, aspoň jednou za den se na sebe v zrcadle usmát.
Dokonce to byla zase a jenom Míša, díky které jsem vyzkoušela červenou rtěnku. Ten den jsem byla DIVA, protože nebylo kolegy ani kamarádky, kteří by můj nový vzhled pozitivně neokomentovali. Kolik sebevědomí a ženskosti mi tahle malá červená věc dodala!
Čím spokojenější uvnitř, tím krásnější navenek… a se mnou i spokojená celá moje rodina. Vždyť to dává smysl!
Jsem vděčná za tohle poznání, protože jinak bych pořád ještě byla ušmudlaná chudinka schovaná pod třemi vrstvami make-upu, která dávala svoji nekrásu za vinu okolnímu světu. A tím se zřekla rozhodnutí být krásná i zdravá, což je v případě dermatilománie dokonce totéž.
Ne, že bych se cítila magicky ženská nonstop. To tuším asi nikdo. Ale víte, kdy se tak cítím nejvíc? Když jsem na sebe laskavá, cítím se spokojeně a po všech těh letech schovávání za líčidla BEZ MAKE-UPU!