Nikdy jsem nechtěla být fiflena. A kdo by taky chtěl. Už to samotné slovo v sobě má pejorativní nádech. Když jsem dospívala, fiflena v mé hlavě byla ta, která se maluje, ráda nakupuje oblečení, stará se o sebe. A ještě ji to baví a nestydí se to přiznat!
Všimla jsem si tenkrát, že slečnám, které takhle žijí jsou často automaticky vlastnosti jako hloupost, bezduchost, jednoduchost. Zatímco ty, které líčení, oblékání a péči o sebe moc nedají, mají punc chytré “holky do nepohody”, se kterou je prostě švanda.
Jen si zkuste spočítat všechny ty rozhovory v časopisech, ve kterých ženy až téměř s pocitem hrdosti vypráví, jak od malička kamarádily s klukama a lezly po stromech, než aby si hrály s panenkami a přátelily se s ostatními děvčaty. Ne, že by malé ženy (i ty velké) nemohly lézt po stromech a hrát si s klukama.
Je mi ale líto té energie, ve které je to často vyprávěno. Jakoby ty ženy samy byly hrdé na to, že si s ostatními ženami celý život vlastně nerozumí, jako by ženskost byla slabost a péče o ni povrchnost. Dlouhou dobu jsem byla vlastně jednou z nich, takže tuhle stranu mince dobře znám.
Od malička mi bylo vtloukáno do hlavy, že žena má být hlavně přirozená a skromná a když jsem si kupovala časopisy pro děvčata nebo experimentovala s líčením, viděla jsem, že je to bráno jako nutné zlo puberty, známka povrchnosti a zbytečnost.
Tohle moje podvědomé přesvědčení se mi v životě projevovalo někdy více, někdy méně.
Ale pořád tam bylo, dřímalo ve mě, tahalo za nitky a já o něm vlastně ani pořádně nevěděla. Naplno jsem si ho uvědomila až ve chvíli, kdy jsem objevila Míšu Měřínskou a začala zkoumat její projekt Magicky ženská. Bylo to jakoby Míša vzala baterku a posvítila mi do duše na vztah mě a mojí ženskosti.
Najednou tu byl někdo, kdo ukazoval, že péče o sebe není projevem fiflenovské hlouposti, ale lásky k sobě. Že je v pořádku, když se chci líbit, druhým i sama sobě.
A hlavně – někdo, kdo spojil ženskost a osobní rozvoj, který je mou vášní, zaměstnáním i posláním.
Kletba povrchnosti byla prolomena a moje cesta k propojení s ženskou podstatou nabrala na intenzitě. Když jsem Míšin projekt ještě tolik neznala a držela jsem v rukou svůj výtisk Míšiny knihy Magicky ženská, připadala jsem si jako objevitel.
Byla jsem zvědavá, natěšená, ale taky trochu nedůvěřivá a skeptická. Lifestylových časopisů o líčení a oblékání jsem svého času četla opravdu hodně. Je vůbec možné, aby tato kniha byla tak jiná, i když mluví o podobných tématech?
Protože když Míša mluví o oblékání, líčení a péči o sebe, vnímá jejich záměr a podstatu. Jsou to prostředky. Nádherné, zábavné, barevné…ale prostředky. Sdílí s námi mnoho tipů a tajných triků ze své letité praxe vizážistky, které ale nejsou konečnou metou.
Cílem Míši a celé její knihy je vdechnout každé z nás inspiraci, motivaci a zápal pro objevování a prožívání své ženskosti. Všechny jsme jedinečné, ženské a krásné a všechny můžeme rozkvést v tu nejnádhernější květinu. Stačí, aby nás někdo naučil o svou krásu pečovat a hlavně ji vidět. A přesně to Míša umí a dokáže to dokonce i skrz stránky své knihy Magicky ženská nebo přes online kurzy, nejen v osobních setkáních.
Překvapilo mě, že kniha se dotýká o dost hlubších témat, než by se na první pohled zdálo. Přes písmenka mi Míša kladla velmi zásadní otázky a nutila mě zamyslet se nad tím, z čeho vědomá ženská krása vychází – nad vztahem sama k sobě.
Hravou a zábavnou formou mi postupně odkrývala svou vlastní cestu a často jsem v ní viděla opravdu velkou paralelu s tou svojí. V mnohém mě inspirovala a hlavně – celou dobu jsem si byla vědomá, že tady jde o mnohem víc, než jen o vzhled.
Cítit se magicky ženská, v každém okamžiku, v každé situaci, to je můj sen. Prožívat svou ženskost, hýčkat si ji a nechat se jí naplnit až pohltit. Rozkvést do svého plného potenciálu a svým bytím rozdávat lásku a uzdravující ženskou energii ve své rodině a všude kolem sebe.
Jsem šťastná, že tu pro mě jsou lidé, kteří mi na mé cestě k tomuto cíli podají pomocnou ruku a třeba i částečně tou cestou provedou – jsem šťastná, že je tu pro mě Míša. A koneckonců pro vás je tu taky. Na cestě za svou ženskostí už nemusíte být samy. Teď už stačí se jen zhluboka nadechnout a udělat první krok.