Tak takto upřímně a otevřeně jsem o tom, jak jsem to dříve měla se vztahem k penězům, ještě nemluvila. Dnes to bude o tématu, o kterém se vlastně obecně moc nemluví a je pro spoustu žen tabu. O tématu, které zdánlivě s péčí o sebe nesouvisí.

Opak je pravdou. Myslím, že po větě: „Nemám na to čas.“
Přichází u spousty žen hned jako druhá v pořadí věta: „Nemám na to peníze.“

Tak si pojďme trochu o penězích a strachu utrácet sama za sebe popovídat.

V této epizodě vám povím něco:

• O své šetřící mánii. (No nejsem na to pyšná, ale tak to fakt bylo.)
• O tom, jak jsem se zbavila výčitek při nákupech.
• Navíc vám posdílím 5 nejzásadnějších tipů, co jsem ve vztahu k penězům za posledních 10 let změnila a co mi pomohlo přepsat nefunkční vzorce, které jsem ve své hlavě o penězích měla.
• Odnesete si tip na 2 knížky, které jsou podle mě takovým minimálním myšlenkovým základem finanční gramotnosti (nejen pro ženy).

*****

A pro ty z vás, které teď nemůžete poslouchat, přesto si nechcete nechat obsah podcastu ujít, přidávám obsah podcastu i v tomto článku:

Na začátek, než se pustím do sdílení toho, jak to s utrácením za sebe vidím, vnímám a jak jsem to měla a jak to mám dnes, tak vám chci říct, co mě inspirovalo k tomu se vlastně u tohoto tématu zastavit i když se může zdát, že to do péče o sebe nepatří. Podle mě opak pravdou.

Proč právě téma peněz v péči o sebe?

Dneska, když vám zveřejňuji tuhle epizodu tak zároveň dnes o půlnoci zavírám přihlášky do kurzu Magicky ženská, který otvírám jen jednou do roka. V kurzu se s ženami pouštíme na cestu, kde se věnují samy sobě, svým návykům v péči o sebe, v tom, jak podpořit sebe jako ženu, věnujeme se hodně oblasti nastavení mysli a zkrátka je to poměrně zajímavá cesta do hlubin sebe samotné.

A já každý rok, když kurz otevírám, dostávám zprávy a emaily a komentáře, které jsou plné příběhů a myšlenek, proč si ženy kurz nemůžou dovolit i když by chtěly, proč je kurz drahý, proč mají za sebe vyhazovat peníze. U některých zpráv je to skutečně o nějakých vnějších okolnostech, které momentálně jsou zkrátka takové, ale u většiny zpráv je to hodně o nastavení přemýšlení nad penězi a nad tím, jak k sobě i k penězům přistupujeme.

Dřív když jsem v roce 2016 kurz otvírala poprvé, jsem to řešila a různě se z takových emailů hroutila, dneska je pro mě hezký to pozorovat a sledovat, co to dělá se mnou, co moje odpovědi dělají s ženami, kterým je píšu. Tím, že otvíráme téma peněz, je to pro některé ženy skutečně náročné téma a odpovídá tomu i styl komunikace.

Tak jsem si říkala, že bude dobré se na téma peněz a utrácení za sebe společně podívat. Myslím, že vás to může inspirovat a třeba si odnesete myšlenku, kterou pak v té své finanční oblasti posunete vpřed. Protože narovinu…

Téma peněz je pro spoustu žen tabu

Pro spoustu žen je téma peněz tabu. A navíc mi připadá, že jsme v dnešní době jsme se o penězích bavit často v tom negativním zabarvení, s negativním podtextem.

Spousta lidí jede podvědomě podle nějakých naučených a převzatých myšlenkových vzorců, které nám v hlavě říkají věty typu:

• Peníze nerostou na stromech.
• Peníze se netisknou.
• To je nesmysl, za to nebudeme utrácet.
• Peníze kazí člověka.
• Peníze jsou zlo všeho.

Asi bych mohla pokračovat. Mám dojem, že velká část lidí má primárně k penězům nastavený negativní vztah a o penězích se baví s negativním podtextem a hodnocením. A taky má pocit, že má peněz pořád málo.

Jaké strachy v nás peníze otevírají?

Peníze v nás otvírají nejrůznější strachy, protože moc dobře víme, že bez peněz žít nechceme a že jich chceme mít tolik, abychom mohly žít spokojeně a co nejméně makat, ale na druhou stranu máme zakořeněné vzorce, že pro peníze se musí dřít a pečení holubi nelítají do huby.

A když si máme koupit něco samy pro sebe tak místo radosti často přichází pocit viny, výčitek nebo možná krátkodobá radost a pak přemítání, jestli to nebylo zbytečné a jestli bychom si neměly víc šetřit „na potom“.

A pokud máte pocit, že vám teď mluvím z duše, tak upřímně – mluvím jen a jen z vlastní zkušenosti.

Můj vztah k penězům se vyvíjel a vyvíjí. Byly doby, kdy jsem vyloženě počítala každou korunu a honila se za tím, abych měla víc a víc a víc. Makala jsem a snažila se šetřit a vytvářet kupičku, abych měla dost.

S jakou energií si peníze šetříte?

Na vytváření kupičky a rezerv jako takových nevidím nic špatného. Naopak. Je to podle mě správně a důležité si peníze pravidelně odkládat a dělat si rezervu.

Jen je dobré přemýšlet nad tím, s jakou energií tu svoji kupičku budujeme. Jestli je to:

• energie strachu, abych měla hodně a náhodnou mi neubylo a aby o té kupičce nikdo nevěděl a nikdo mi na ni nesáhl (mnohdy ani já sama…)
  nebo
• je to energie lásky a toho, že vím, co pro mě peníze můžou teď udělat, v čem mi můžou pomoct a kde zase pomůžu já a rozproudím energii, když je pošlu dál.

Já se vám tu narovinu přiznám, že dneska už peníze miluju a mám je ráda, protože díky nim můžu právě dělat spoustu věcí, které mi dělají radost a posílat je dál, dávat je ostatním skrze nákupy, vzdělávat se, investovat do sebe…

Dneska si dovolím říct, že peníze miluji

Ale nepřišlo to samo od sebe. Kdybych to takto o sobě řekla před deseti lety, tak bych se hanbou propadla.

Tak se dneska samy sebe zeptejte, jak to cítíte vy? Tohle jsou zajímavé otázky, které můžete pozorovat a které vám mnohé o vašem vztahu k penězům odhalí.

Máte z peněz strach?
Milujete je?
Bojíte se jich?
Nechcete o nich radši vědět?

Jak změna vztahu k penězům přišla?

Vždycky jsem byla šetřivá. Už jako dítě mě bavilo víc schraňovat peníze, než si za ně koupit čokoládu. Na střední jsem začala chodit na brigády a na vysoké si založila svůj první účet v bance.

Nebudu vám lhát.

Bavilo mě vidět, že mi tam přišly tři tisíce z výplaty, co jsem si vydělala jako operátorka na telefonu. Bavilo mě, že mi na účet za pár měsíců začalo místo třech tisíc chodit pět.

Přesto že mi peněz díky mé pracovitosti začalo chodit víc a víc a nacházela jsem další cesty, jak si je vydělat, ze sebe jsem neutrácela. Jen jsem je kupila a sledovala, jak na tom virtuálním místě v bance přibývají nějaký čísla. Každý měsíc jsem poctivě kontrolovala výpis a měla pocit, že to je to nejlepší, to teď můžu dělat, abych si našetřila dost.

„Já na to nemám peníze…“ aneb utratit za sebe co nejméně

A když o něco šlo, byla jsem schopná říct: „Já nemám peníze.“  I když jsem tehdy měla třeba rezervu 30 tisíc o které nikdo nevěděl. Tehdy jsem za sebe chtěla utratit co nejméně. To byl takový můj prográmek v hlavě, který mě ovládal. Projevoval se tak, že:

• Jsem se snažila ušetřit na slevách a kupovala bez rozmyslu, když na mě někde sleva vyskočila- protože pak už to bude dražší.
• Chtěla jsem toho mít co nejvíc za co nejméně peněz.
• První na co jsem se dívala při nákupu – oblečení, kosmetiky, nebo dokonce jídla na jídelním lístku byla cena – kolik to stojí a hned jsem hodnotila, jestli je to moc drahý nebo ne a nesoustředila se na to, co teda chci já a jestli mám nebo nemám radost.
• Když jsem si s výčitkami v hlavě koupila něco dražšího, tak radost byla často chvilková, protože jsem měla pocit, že mi z mé kupičky moc ubylo a už jsem počítala, kde mi to bude chybět.

A říkám vám to takto na rovinu, protože aby se můj vztah k penězům posunul a začal se měnit, musela jsem si uvědomit jedno.

A to fakt, že k tomu chtění víc peněz a užívání si víc peněz patří nejen to, že se sedřu do morku kostí a budu se koukat na číslíčka na bankovním výpise a mnout si ruce, jak mi to přibývá, ale patří k tomu i ta druhá strana.

Fakt, že když chci, aby za mnou peníze přicházely lehce, snadno a v radosti, musím je taky umět lehce, snadno a v radosti posílat dál. Protože peníze jsou energie, která plyne.

Peníze jsou energie, která plyne

Nebo je můžeme třeba přirovnat k řece, k vodě – která když teče, má nějaký pramen a neustále do ní přitéká a ona pomalu teče dál, tak může být krásná a plná vody, může se kolem jejích břehů krásně zelenat a kvést kytky a když je ta voda čistá, tak je v ní život a prostě to dělá všem okolo radost. A může mít sem tam přehrady, které naplní a postupně z nich zase odtéká.

Jenže náš vztah k penězům je někdy spíš takovej rybníček bahňáček, kdy se v něm voda nehýbe, nebo se hýbe bez nějakýho rozmyslu když se rozmočí břeh…

Tahle představa mi tehdy hodně pomohla začít přemýšlet nad tím, jak umím peníze pouštět a jak umím sama sobě dovolit si peníze, který vydělám a pro který jsem klidně 10 hodin v práci, jak si je umím užít. Jestli radostně nebo jsem v křeči a mám pocit, že mi výčitkami pukne hlava.

Tohle byla další věc, kterou jsem tehdy ve vztahu k penězům začala sama u sebe měnit. Protože já jsem si vždycky peníze schovávala a dělala jsem si rezervy. A bylo jedno, kolik právě teď vydělávám. Šetřila jsem, abych měla na potom. Abych měla hodně, abych měla pocit, že mám rezervu, kdyby „se náhodou něco stalo“. No a pak se taky stalo.

Peníze na bankovním účtu mi radost nepřinesly

Po 12 letech vztahu jsme se s mým tehdejším partnerem rozešli. A najednou jsem seděla sama v bytě, brečela, měla otevřenou láhev vína a na účtu mi seděla hezká finanční rezerva. Ejhle, ta našetřená kupička peněz mi štěstí nepřinesla. To moje věčné šetření sama na sobě bylo mimo jiné jedním z důvodů, proč se se mnou nedalo moc vydržet.

Vystresovaná manažerka, co si nedopřeje odpočinek a pracuje, aby měla víc a víc, ale která zároveň vnitřně při každým nákupu obrací korunu, aby za sebe neutratila zbytečně moc. Fakt skvělá partie, to vám řeknu.
Dneska už to zpětně vidím, jaký strach jsem měla spojený s penězi a jejich nedostatkem.

Čekala jsem na moment, kdy budu mít peněz dost

Pořád jsem čekala, až přijde ten moment. Moment, až budu mít dost peněz, abych si „to mohla dovolit“.

Jenže ten moment nikdy sám od sebe nepřijde.
To já jsem ho musela pozvat do svého života.
To já jsem musela říct, že mám dost peněz na to dovolit si sama sebe odměnit.
Udělat si radost, dopřát si, ukázat sama sobě, že se mám ráda.

Tehdy mi nedocházelo, že svým strachem a neschopností nechat peníze plynout sama sobě každý den pořád a pořád dokola ukazuju, jak moc se nemám ráda, jak si ukazuji, že si nezasloužím, jak sama sebe odkládám. Že si tím sama říkám, že nejsem dost dobrá a hodna toho, abych peníze, pro který tolik dřu, dopřála i sama sobě. Jenom proto, abych měla našetřeno dost.

Jenže co je to mít dost peněz?
Mám pocit, že vždycky můžeme říct, že ještě nemáme dost.

Co je to dost peněz v našich životech, abychom si mohly dovolit taky utratit něco samy za sebe? Je mi jasný, že pro každou z nás je ta částka jiná. U některých z vás je to 500Kč, u některých z vás je to 5000 Kč kdy se dostáváte do momentu, že to „už si dovolit nemůžete a je to moc“.

Pro každou z nás je částka sice jiná. Ale důležitá je ta cesta uvědomění pro každou z nás k ní podle mě vede společná cesta.

Cesta přes uvědomění si toho, že „Já si za to stojím a že si to dovolím!“

Nemít výčitky, když si chci dopřát něco sama pro sebe

Než jsem natáčela tenhle podcast, tak jsem se vám na mém Instagramu ptala, jak to s výčitkami a vtahem k penězům máte vy. A chci vám moc poděkovat za upřímnost a sdílení. Na rovinu u otázky jaké máte výčitky, když si kupujete něco samy pro sebe asi jen 20% odpovědí bylo takových, že je nemáte, že si rády dopřejete.
 „Nemám výčitky, dělám to ráda, ráda se odměňuji, dělám to pravidelně a s chutí.“

Ve zbytku odpovědí to bylo ale naopak. Když si chcete něco koupit jen samy pro sebe, tak se vám honí v hlavě přesně to, co se mi honilo dříve taky:

Je to moc drahé.
Měla bych šetřit na něco důležitějšího.
Že byste něměly tolik rozhazovat.
Že jste vyhodily peníze za něco, co nepotřebujete.
Nebudu mít málo na něco jinýho?
Neměla bych raději koupit něco dětem?
Nejsem sobecká když utrácím sama za sebe?
Že jste podlehly marketingovým trikům a jestli to vlastně potřebujete…

Takže pro všechny z vás, které to tak máte, posílám další konkrétní tip, díky kterému jsem začala svoje nastavení k penězům měnit.

A nechci tím říct, že všechny peníze, které vám přitečou máte s úsměvem někam poslat a nakoupit za ně spoustu věcí. V tom by nám asi taky nebylo dobře. Ve vztahu k penězům jsem udělala ještě několik kroků, které mi pomohly se uvolnit a peníze nechat víc proudit. Vědomě jsem rozhodla a začala přepisovat svoje staré vzorce a přesvědčení o utrácení.

Utrácíte za sebe nebo do sebe peníze investujete?

Za prvé – přestala jsem si myslet, že peníze za sebe utrácím.
Minulá epizoda podcastu byla o slovech – jestli jste ji neslyšely, tak si ji pusťte tady >>

Má pro vás slovo „utratit“ samo o sobě pozitivní energii?
Když jdete něco nebo někoho utratit – je v tom radost? Je v tom dobrá nálada a pozitivní pocity? Pro mě ne. Takže jsem začala přemýšlet nad tím, v jaké souvislosti slovo utratit používám.

Daleko víc jsem si začala uvědomovat, že ano – peníze utrácím tam, kde je bez rozmyslu, bez záměru, bez radosti nechám někam odtéct.

Začala jsem se na peníze vydané za sebe samotnou dívat jako na investici. Začala jsem se před spoustou impulzivních nákupů nebo v momentě, kdy mi blikala červená kontrolka strachu z utrácení, zastavovat a sama sebe ptát:
Co mi to přinese? Jak tím do sebe investuji?

A začala měnit úhel pohledu na to, kdy si něco kupuji. A dneska skutečně spoustu věcí vnímám jako investici sama do sebe.

• Investuji do velkých věcí- ty největší investice jsou do cestování, Ale investuji i do věcí, které používám každý den – do kvalitní kosmetiky, investuji do svého zdraví a do kvalitního jídla a potravinových doplňků.
• Investuji hodně do vzdělání – když si vzpomínám, jak jsem si v roce 2013 koupila první online kurz, tak jsem si připadala jako mimozemšťan. A dneska je to pro mě cesta, jak se rozvíjet, dozvídat něco nového a dělám to moc ráda. Investuji do kvalitního oblečení – protože se znám, znám svůj styl a svůj šatník a už nepotřebuju nakupovat ve slevách bez rozmyslu s pocitem, že jsem podlehla marketingu.
• Investuji třeba i do dražších a kvalitních doplňků v domácnosti nebo do difuséru na esenciální oleje – protože to je investice do mé spokojenosti a do psychické pohody.

Najděte si to svoje a zkuste pozorovat – kdy utrácíte a kdy investujete?

Jak se o své peníze staráte?

Další důležitá věc, kterou jsem před spoustou let změnila, byl systém, jak se o své peníze starám. Protože v penězích je dobré mít pořádek.

Vědomě jsem si začala peníze na investice do sebe ODKLÁDAT na stranu.

Vědomě jsem se rozhodla, že si každý měsíc něco sama pro sebe dopřeju. Nastavila jsem si sama pro sebe malou částku, kterou si pravidelně pro sebe odložím a založila si na tyto účely zvláštní podúčet v bance, kam jsem každý měsíc hned po výplatě část svých peněz převedla.

Tím, že někdy jsem si dopřála třeba jen jednou wellnes, začala se mi díky vědomému odkládání si na sebe samotnou dělat rezerva. Takže když jsem si pak chtěla dopřát něco dražšího, mohla jsem a neměla jsem výčitky. Měla jsem na tyhle investice do sebe přece odložené peníze. Z mého života postupně zmizela tolik nepříjemná věta „Nemám na to, abych utrácela sama za sebe!“ A s ní se o dost zmenšil i pocity viny, pocity nedostatku, pocity zklamání a bezmoci.

Takže jsem si udělala svůj jednoduchý finanční systém, vím, odkud mi každý měsíc peníze přichází a kam mi odchází a hlavně – začala jsem si peníze odkládat. Mám speciální účet, kam si pravidelně část peněz odložím a platím tak nejdříve sobě.

Pokud byste v tomto ohledu chtěly nějakou inspiraci – tak mě kdysi hodně zaujaly knihy, které jsou podle mě takovým základem finanční gramotnosti:

• Bohatý táta chudá táda od Roberta Kyiosakiho
• Nejbohatší muž v Babloně

Takže v tom překonání strachu z utrácení peněz sama za sebe mi pomohl systém a taky určitá finanční disciplína. Těch tipů a věcí, které mi pomohly a které jsem změnila je ještě více, ale na závěr vám řeknu poslední a zásadní.

Převzala jsem za své peníze a za svoji finanční situaci 100% zodpovědnost

Jen já sama říkám, na co mám a na co ne. A na něco nemám peníze hned, ale když vím, proč to chci, rozhodnu se a našetřím si na to. Od té doby, co do sebe investuju a dělám to pravidelně a ráda, má můj život úplně jiný náboj.
Uvědomuji si, že svým přístupem dávám vzor i svým dětem, snažím se přemýšlet nad větami, které o penězích před dětmi říkám a peníze beru jako nedílnou součást života, o které se doma otevřeně bavíme.

Vím, že mi spousta z vás psala, že jste na tom teď finančně špatně nebo že máte špatný pocit, že jste na mateřské a utrácíte peníze, které vydělává váš parnter, manžel… chápu, že tohle je pro ženu v tomto ohledu náročnější období.
Přesto vás chci povzbudit.

Ať jste v jakékoli situaci – zasloužíte si bez výčitek dělat sama době radost.

Tu vám můžou udělat maličkosti, které tolik peněz nestojí. Ale právě ony vám pomůžou k penězům budovat jiný vztah a užívat si to, že si to můžete dovolit namísto výčitek, že sama za sebe utrácíte.

Protože když se chce žena někam posunout, něco pro sebe udělat a něco si dovolit, potřebuje si dovolit investovat do sebe nejen energii a čas, ale i peníze. Peníze zkrátka do našeho ženského života a do péče o sebe jednoduše patří.

Tak věřím, že jste si z dnešního povídání odnesly pár tipů, jak si peníze více užívat a jak jim dát ve svém životě zelenou.

5 zásadních věcí, co jsem v přístupu k penězům změnila a přestala se bát utrácet sama za sebe

Kdybych měla shrnout ty nejdůležitější tipy, byly by to tyto:

*****

Děkuji, že jste dneska poslouchaly, budu ráda, když mi napíšete do komentářů, jak se vám dnešní epizoda líbila a jaká myšlenka vás zaujala nejvíc?

A jestli chcete být v tomto podcastovém světě v kontaktu, sledujte Chvilku pro sebe na Spotify, v Apple podcast, nebo můžete poslouchat přímo na blogu Magicky zenska a pravidelně můžeme být v kontaktu na mém Instagramu.
Budu se tam na vás těšit.

A pokud dnes poslouchají některé z vás, které na poslední chvíli zvažují, že se přidají do kurzu Magicky ženská v roce 2020, tak mám pro vás jeden jedinej vzkaz. Dovolte si to!

Tak přeji krásný den, s láskou
Míša