Třetí díl seriálu o tom, jak o sebe pečovat v období stresu, bude výživný. Bude o žití Tady a teď. Právě v tomto dílu jednoduše pochopíte:
Pokud rády posloucháte video, pusťte si celé živé vysílání ze skupiny Magicky ženská, kde kromě tipů najdete taky konkrétní příklady ze života. Video má 52 minut.
Celé vysílání si můžete poslechnout i jako podcast jen se sluchátky v uších. Tak si to užijte a udělejte si svoji inspirativní Chvilku pro sebe.
Pro poslech podcastu klikněte na tlačítko PLAY.
A pro ty z vás, které nemůžete nebo nechcete koukat, jsem vše dala přehledně do tohoto článku:
Pojďme se u žití Tady a teď na chvíli zastavit a trochu si vysvětlit, proč ho vlastně zmiňuji v sérii článků, které souvisí s prožíváním stresu a péčí o sebe.
Když budete upřímné, informaci, že „je dobré žít Tady a teď“ rozhodně neslyšíte poprvé. Spousta z vás četla řady motivačních citátů o žití v přítomném okamžiku, o bytí tady a teď, o tom, že život se děje právě teď a jak je důležité nenechat si ho protékat mezi prsty. Možná nezůstalo u citátů, možná jste si pořídily rovnou knihu nebo kurz. (Nebo se pletu?)
Všechny to víme. Jenže jaká je realita? Kolik z vás to své Tady a Teď skutečně každý den vědomě žijete? Troufnu si říct, že víc jak polovina ne (budu moc ráda za vaši upřímnost dole v komentářích pod článkem. Jak to máte vy?).
Proto první věc, o kterou vás chci dneska na začátek poprosit.
Když si vzpomenu na sebe a na dobu, kdy jsem hltala osobnostně rozvojové knihy a objevila myšlenku o žití tady a teď, hledala jsem v tom něco neuvěřitelně velkého. Něco hodně hlubokého a zásadního, co musím pochopit a objevit.
Můj mozek automaticky žití Tady a teď vyhodnotil jako něco pro vyvolené – když se o tom píšou knihy a návody, tak mi to přišlo jednoduše složité a neobyčejné.
Možná to máte podobně. Možná když se řekne „žijte tady a teď“ tak si řeknete – ano, to se musím jednou naučit a jedete dál, protože máte pocit, že je to složité. A to je právě velký omyl.
Žití tady a teď je to nejjednodušší, co jsme jako děti uměly. Nikdo nás to nemusel učit. Když jsme se zabraly do hry, byly jsme úplně ponořený. Byly jsme tady a teď. Byly jsme v přítomném okamžiku.
Tak kde se to ztratilo? Podle mě v momentě, kdy jsme začaly moc myslet a věřit vzorcům, které jsme jako děti vzaly za své. Když se například v kurzu Magicky ženská s ženami noříme do hloubek toho, čemu všemu uvěřily v dětství a jak to souvisí s jejich současnou péčí o sebe, dějí se úžasné přerody. Nejen v umění užívat si péči o sebe tady a teď.
Nevěříte? Tak si teď na minutu uvědomte, kde jste v myšlenkách, kdy děláte úplně obyčejné věci – jako třeba při vaření, pití kávy, při sprchování nebo při ranním čištěním pleti?
Nejčastěji totiž zjistíte, že se v myšlenkách:
Soustředíte na minulost – vracíte se k tomu, co se stalo. Co jste komu řekly, co jste měly říct jinak, co se vám nepovedlo. Soustředíte se na chyby a vrtáte se v tom. Cítíte se ukřivděně, uraženě, mluvíte o tom s ostatními a pořád a pořád se k tomu vracíte. A tím se udržujete neustále v napětí…
Nebo je to možná naopak. Možná to máte spíš, jako já. Jsem tvůrce, takže moje myšlenky neustále utíkají dál, do tvoření, do toho, co bude.
Soustředíte se na budoucnost a v myšlenkách utíkáte dopředu. A dost často se možná ve svých představách i strachujete, přemýšlíte, co budete dělat, když se stane to a ono, plánujete, vymýšlíte scénáře.
Jen si to vezměte třeba ráno. Vzbudíte se, ještě ani nevystrčíte nohu z postele už přemýšlíme nad tím, co všechno musíte dneska stihnout a udělat a kde na to vzít víc času. V hlavě vám místo klidu jede kolotoč, co musíte všechno stihnout, co jste si nezapsaly na to-do list, co musíte uklidit, udělat do práce, co budete vařit – a ještě, než dojdete do koupelny, jedete v mysli na plné obrátky.
Takže sečteno a podtrženo – ulítávání myšlenek do minulosti a strachování se z budoucnosti nám působí vnitřní napětí, pocity, že na nic nemáme čas a rozjíždí se pomalu a jistě stresová reakce v těle. A jak se takový dlouhodobý stres na těle podepíše jsme si vysvětlovaly v předchozím díle tohoto seriálu.
Právě jednoduché bytí v Tady a teď skvěle funguje na zmírnění a uklidnění těchto pocitů.
Je vědecky dokázané, že žití Tady a Teď a bdělá vědomá pozornost na přítomný okamžik má pozitivní vliv na imunitní systém, na snížení stresu a na obnovu samoléčebných procesů v těle.
Ve všech těchto případech bych si dneska užila to Tady a teď jinak. Plně. Vědomě. Nenechala bych se tolik vyrušovat. Protože to už vnímám víc vědomě. Protože to každý den trénuju.
Naučit se být víc tady a teď chce dávku tréninku. Tak vám sdílím 5 technik, které mi skvěle pomáhají vnímat přítomný okamžik, vnitřně se uklidnit a soustředit se na tady a teď.
Jednou ze skvělých technik, jak se jednoduše dostat z nervózních myšlenek a představ do do přítomnosti, je vědomé soustředění se na všechny svoje smysly.
Je to jednoduchá technika, která funguje kdykoli během minuty, když jste ve stresu a lítají vám v hlavě myšlenky “co když…”, vracíte se do minulosti nebo se strachujete z budoucnosti.
Bude vám fungovat při stresu s dětmi, v práci, na náročné schůzce. A nikdo si jí nemusí ani všimnout, může to být jen vaše vnitřní práce.
Jak na to?
Jakmile se ocitnete pod tlakem nebo zabřednete do nepříjemných představ a myšlenek, vědomě to zastavte a začněte se soustředit na smysly. Zeptejte se samy sebe:
Ideální je říct si to nahlas, ale funguje to i když si to řeknete jen v hlavě.
Udělejte si mentální kotvu
Pokud to chcete vyladit k dokonalosti a zapamatovat si to, můžete si udělat mentální kotvu z pohledu na svoji dlaň a říct si 5-4-3-2-1. To znamená:
Tady a teď je totiž stav, kdy jen jsme, kdy nemyslíme, vypneme hlavu a jen tak si užíváme radost z toho, co právě teď děláme. Nebo takto – to je ten ideální stav. Tady a teď si ne vždy musíme užívat radost. Je to bytí v přítomnosti, vnímání přítomnosti, vnímání aktuálního dění a reality. I když není třeba právě teď úplně příjemná.
A v tom je možná ten začarovaný kruh. Možná někdy máte pocit, že to vaše Tady a teď není takové, jaké byste ho chtěly. Možná není příjemné. Možná vás nebaví. Možná vás stresuje.
Pamatuji si, jak jsem to kdysi měla (a někdy pořád mám) já:
Tahle technika je skvělá v momentě, kdy si uvědomíte, že jste ve stresu, v napětí, že jste uletěly myšlenkami někam daleko. Díky vašim smyslům můžete zase začít vnímat Život naplno a nic vás to nestojí. Takže nečekejte na “až” a zkoušejte svoje smysly a dostávání se skrze ně do Tady a Teď trénovat v průběhu dne, třeba v okamžicích, které jsou nejvíc obyčejné.
Třeba krájíte mrkev. Nebo čekáte na autobus – zkuste se v takových chvílích vědomě začít soustředit na detaily, které se kolem vás dějí a zapojte svoje smysly.
Druhým skvělým tipem, jak se vracet do Tady a Teď je poslech hudby. Všechny víme, že hudba léčí, všechny víme, že když si pustíme hudbu, dokážeme si vybavit pocity, probudí v nás emoce, dostane nás z myšlenkových pochodů, které máme.
Proč vám o ní dneska říkám je jeden důležitý fígl. I hudbu můžete začít poslouchat vědoměji a jinak.
Minule jsem vám u dechových technik vyprávěla o tom, jak jsem se od malička učila hrát na flétnu a zpívala v dětském pěveckém sboru. Když jsem byla na vysoké, tak jsem příčnou flétnu oprášila, a tak trochu náhodou začala hrát v doom metalové kapele.
Díky tomu jsem se naučila jednu věc. Poslouchat v hudbě jednotlivé nástroje. Do té doby jsem se soustředila při poslechu hlavně na zpěv, dokázala jsem se soustředit na dvojhlasy a vokály, ale ostatní nástroje jsem brala jako „doprovodný shluk“. Takže bylo velmi jednoduché zaposlouchat se a za pár minut zase ulítnou myšlenkami někam jinam.
Dnes to dělám tak, že si při poslechu hudby vyberu jeden nástroj. A poslouchám jen ten jeden – jakou linku hraje. A pak vyberu další. Můžete to zkusit třeba tak, že pro začátek začnete třeba poslouchat bicí. Pak přidáte kytaru a budete se učit vnímat hudbu jinak.
Tím, že se budete soustředit na detaily, a ještě si z toho uděláte hru, tak se do Tady a teď dostanete rychle.
Probudit tělo a dostat se plnou přítomností do každé buňky těla je další skvělá technika, jak být tady a teď. Možností, jak to udělat je velké množství a je na vás, abyste si našly tu svoji.
Nejjednodušší a nejrychlejší technika, jak se dostat do těla a do tady a teď je vědomé dýchání. Dvě skvělé dechové techniky jsme si ukazovaly minule, ale stačí, když jen začnete svůj dech pozorovat.
Když bych měla posdílet 3 další tipy, co skvěle funguje mně:
1. Nohy v kýblu a každodenní ranní otužování. Otužuji se už víc jak dva roky. Dříve jsem si ráno dávala studenou sprchu, ale po druhém porodu jsem potřebovala něco rychlého a efektivního. A dostala jsem nápad na ranní rituál, kterému jsem na mém Instagramovém účtu dala název #nohyvkyblu.
Funguje to jednoduše.
Na terase mám vědro s vodou a den startuji tak, že jdu ještě v županu do vědra a dvě minuty stojím v klidu ve studené (někdy doslova ledové) vodě. Když mrzne, pracuji s bolestí a vnímám co to s mým tělem dělá. V těchto chvílích jsem v totální přítomnosti. V naprostém Tady a Teď.
Když mám náročný den a potřebuji se uvnitřnit a dostat zpět k sobě, jednoduše sundám ponožky, strčím nohy do kýblu a rychle se přeladím. Funguje to samozřejmě nejlíp od podzimu do jara, v létě se nejspíš zase vrátím na chvíli do sprchy.
2. Běh. Běhání na dlouhé tratě miluju od malička a když běžím, dostanu se do zvláštního rytmu totálního vypnutí. První kilometr je nejhorší – než se nastartuju, než se rozběhnu, cítím každý sval, mám pocit, že už nemůžu, moje hlava hned protestuje, že chce zastavit. Ale když to překonám, dostaví se blaho, pravidelný rytmus běhu a hlavně dechu. A úplně čistá hlava.
3.Tanec a třepání. Když nemám čas běžet, a přesto potřebuju aktivovat tělo a setřást ze sebe stres a vnitřní napětí, pustím se do tance. Všeho nechám a pustím na plný pecky taneční hudbu. A pak si celou písničku naplno zatančím. Bez cenzury, bez toho, abych přemýšlela, jak blbě u toho vypadám.
Někdy mám chuť jen tak třepat tělem, dupat nebo zatnou vší silou svaly. Tohle všechno jsou možnosti, jak tělo aktivovat, rozproudit krev, aktivovat svaly a přesunout pozornost od myšlenek k fyzické hmotě.
Čtvrtým tipem, který pro vás jistě nebude novinkou, je meditace. A než ji smetete ze stolu, poprosím vás, ať jí chvíli dáte šanci.
Myslím, že spousta z vás si o meditaci řekne to, co jsem si spoustu let říkala já:
Jasně, vím že je to prospěšné, vím, že by to mé mysli asi pomohlo, ale co vím určitě, že to není pro mě. Sedět a vznášet se na růžovém obláčku, to fakt nedávám
Možná jste to někdy zkusily, možná nikdy, ale máte pocit, že na to nemáte čas, je to složité, potřebujete vedení a platit si vedené meditace nebo hledat někde na youtube…
Prostě jakmile potřebujete dělat přípravu, tak se vám do meditace nechce. Nebo aspoň takto jsem to měla já. Ne všechny vedené meditace mi vyhovovaly, ne vždy jsem věděla, kterou vybrat a vlastně mi bylo dobře v tom, kdy jsem jen tak byla a chvíli seděla v klidu jen s jemnou hudbou v pozadí.
A úžasně se mnou rezonovalo, když jsem před nějakou dobou sledovala Heal Summit 2020 a poslouchala přednášku doktora Joe Dispenzy. Mluvil o samoléčení a o tom, jak dosáhnout nejlepší výsledek během krize. On sám se pomocí mysli dokázal uzdravit po těžké cyklistické nehodě, kdy mu lékaři predikovali to, že už nikdy nebude chodit a on jen díky vnitřní práci s myšlenkami z nemocnice odešel za 10 týdnů.
Právě v části své přednášky mluvil o meditaci a o tom, co to vlastně meditace je. A tam mi konečně pojmenoval to, co dělám nejraději a co mi jako meditace nepřišlo „dost dobré“.
Vysvětloval to takto:
Slovo meditace doslova znamená „obeznámit se s něčím, s někým jiným“. Můžeme to vlastně pojmout jako „obeznámit se samy se sebou.“
A to mě neuvěřitelně nadchlo. Protože pokud nechcete dělat vedené meditace a vizualizace, pokud nechcete slyšet něčí hlas, jednoduše si sedněte (tak to dělám já) a 15 minut seďte se zavřenýma očima (aby vás nerušily okolní podněty). Já si k tomu částo otevřu dveře na terasu, abych slyšela ptáky.
Meditace pro mě znamená, že 15 minut v klidu sedím a všímám si myšlenek, které mi běhají na pozadí. A právě proto, že jsem v klidu a nenechám se rozptylovat vnějšími vlivy, poznávám sama sebe zase o kus víc. Uvědomuji si programy, které mi běhají na pozadí, vnímám to, co se mi honí v hlavě. Nehodnotím a jen to pozoruju.
Zkuste to. Časem se čím dál víc začnete dostávat do stavu, kdy to bude jednodušší a jednodušší.
Víte, jaká myšlenka mě z přednášky neuvěřitelně nadchla? Informace o tom, že v běžném životě máme za den 60-70 tisíc myšlenek a z toho je 90% stejných, jako bylo předešlý den. Takže když je začnete vědomě chytat, vnímat a pozorovat, začnete měnit sebe a dostávat se do většího klidu a míru.
A to je skvělý!
Když pojmeme meditaci za čas, jehož účelem je pozorovat s všímat si sebe sama a poznat se hlouběji, je to skvělých 15 minut, které si můžeme každý den věnovat. Pozorovat v tichu svoje myšlenky, pozorovat svoje sklony, nutkání, povídat se na to, co se nám honí v hlavě.
A tím se dostávat do tady a teď.
Když něco děláte, dělejte to s vědomou koncentrací a soustřeďte se na jednu jedinou věc. Zkuste se povznést nad všechny emoce a jen tak pozorujte, co děláte a jak to děláte.
Možná ten pocit vypnutí hlavy znáte, když děláte něco, co máte fakt rády – někdo u vaření, někdo u úklidu, u malování, pečení, zahradničení. Takové to NIC v hlavě.
Jenže k čemu spousta žen inklinuje? K tomu dělat několik věcí najednou – vařit, do toho řešit prádlo, a ještě odepisovat na email. Multitasknig se stal „devizou“ žen, ale upřímně, je nám spíš víc na škodu než k užitku.
Tříštění pozornosti a dělání několika věcí naráz nikam nevede. V tréninku Víc času na péči o sebe najdete krásné cvičení na toho téma, které vám jasně ukáže, proč multitasking nefunguje.
Proto se vědomě koncentrujte na jednu věc, kterou děláte a buďte v ní ponořené naplno.
Žití v přítomném okamžiku vyžaduje trénink, stejně tak, jako práce s myšlenkami a vědomé reakce na stres. Než dopíšu v tomto článku poslední větu, chci ještě vypíchnout jednu past, do které se nenechte moc lapit.
Jakmile začnete moc přemýšlet nad tím, jestli prožíváte přítomný okamžik dostatečně dobře a plně – už nejste v přítomném okamžiku. V tu chvíli jste v myšlenkách a ve svém hodnocení.
Tak se vraťte a nechte to přemýšlení plavat. Prostě nemyslete a jen tak buďte. Jako když jste si jako malé holky hrály na pískovišti.
A narovinu, představa, že budete celý den jen tady a teď je sice krásná, ale pro běžného člověka v dnešní době dost nereálná. Vydržet jen tady a teď celý den chce velkou dávku soustředění a já osobně neznám nikoho, kdo by to zvládl skutečně celý den.
Proto se na sebe nezlobte a neočekávejte, že budete zvládat praxi, kterou třeba mniši v klášterech trénují celý život.
Důležité je jedno.
Uvědomit si, že když na vás přichází stres, jste v dlouhodobém napětí, když máte chuť propadnout se do lítosti nebo se vystresovat představami, co se stane za několik měsíců, tak máte možnost to zastavit. Přeladit se na přítomný okamžik a vychutnat si Život, který vám nemusí utíkat mezi prsty. Skvělou příležitost, jak vykročit na cestu změn společně se stejně naladěnými ženami a mojí každodenní podporou, vás čeká v kurzu Magicky ženská, který začne na jaře >>
Věřím, že se pro vás dnešní tipy byly užitečné a budu ráda, když mi napíšete, který ještě dneska zkusíte.
Ať se vám ve vašem Tady a teď krásně žije, s láskou Míša.
Speciál článků: Péče o sebe v obodbí stresu
Články:
Díl 1: Jak uklidnit myšlenky v období stresu?
Díl 2: Jak uvolnit tělo a proč to dělat?
Díl 3: Proč se zaměřit na Tady a teď? A jak na to?
Další inspiraci ke každodenní péči o sebe, o svoji mysl, tělo, vzhled a ženskou energii najdete hned teď v archivu Klubu Magicky ženská.
Čeká vás studnice inspirace k nejrůznějším tématům vědomé ženské krásy a ženské energie, díky které objevíte další malé kroky pro větší spokojenost a pohodu.